ZBYNĚK NAVRÁTIL: Mám pocit závazku
28 března, 2014|Posted in: Rozhovory
2 185x přečteno
Městské muzeum ve Stříbře má ve funkci ředitele pana Zbyňka Navrátila. Proč se přihlásil do výběrového řízení? Čtěte dále..
Můžete nám nejprve říci něco o sobě?
Narodil jsem se v Brně, kde jsem vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v oboru geologických věd. Po absolutoriu jsem pracoval v Jihlavě, Stříbře i Praze. Několik let jsem pobýval na Kubě a v Mozambiku. V roce 1984 jsem se přestěhoval do Stříbra, kde jsem si opravil starší rodinný domek. Krátce po sametové revoluci jsem byl zaměstnán jako odborný pracovník tachovského okresního muzea ve stříbrské pobočce, odkud jsem odešel k policii. Loni v listopadu jsem nastoupil do funkce ředitele Městského muzea ve Stříbře. V rámci vlastní práce jsem zvyklý na týmovou práci, kterou budu prosazovat i na novém pracovišti. Neposuzuji lidi podle sympatií a vzhledu, ale zásadně podle odvedené práce. V této věci jsem nekompromisní.
Proč jste se přihlásil do výběrového řízení?
K přihlášení do výběrového řízení na obsazení místa ředitele muzea mě vedl určitý pocit závazku a sounáležitosti, který jsem k této instituci cítil. Bylo to hlavně tím, že jsem měl možnost stát u jejího zrodu, když jsem v roce 1991 jako odborný pracovník zde vypracoval petroarcheologický posudek na špatný stav kamene gotických portálů v křížové chodbě severní části ambitu minoritského kláštera. Křížová chodba byla celá zaskládána mokrým nepotřebným materiálem z dílen tehdejší zvláštní školy, umístěným mezi vyzděnými příčkami. Vybourání příček a vyvezení všeho materiálu za pomocí armády a technických služeb zpřístupnilo křížovou chodbu. Tím započal sled událostí, který byl završen tím, že 1. ledna 1996 se pobočka Okresního muzea v Tachově stala Městským muzeem ve Stříbře. Přestože jsem v roce 1993 odtud odešel, s nově vzniklým muzeem jsem jako externí pracovník dále spolupracoval a instaloval v něm expozice s geologickou a hornickou tématikou. Přes známý fakt, že městská muzea mají vesměs vlastivědné zaměření, je žádoucí, aby si naše muzeum v rámci koncepce vymezilo jasnou profilaci sbírkového fondu, to znamená stanovení oboru, na který prioritně zaměří své aktivity a kterým se bude výrazně lišit od ostatních muzeí. Vzhledem k tomu, že vznik a historie našeho města je nerozlučně spjata s dolováním olova a někde i stříbra, mělo by touto profilací být hornictví a s ním spojené discipliny geologických vědních oborů. Zde cítím svůj dluh vůči této organizaci, a proto jsem se přihlásil do výběrového řízení.
Jaký byl začátek vašeho nového zaměstnání ?
Začátek přinesl spoustu organizačních a administrativních problémů, které bylo nutno okamžitě řešit. Z hlediska personálního stavu jsem začal pracovat jen s polovičním počtem zaměstnanců z důvodu pracovní neschopnosti těch zbývajících. Přestože kolaudace po rekonstrukci muzejní budovy proběhla už loni v dubnu, s instalací vlastních expozic bylo započato až po mém příchodu, kdy jsme si stanovili plán jednotného postupu. Systematické řešení organizačních problémů už začíná přinášet první výsledky. Dalším, pro mne příjemným překvapením je pozitivní přístup rady města i vlastních pracovníků městského úřadu k muzejní problematice.
Jaké jsou vaše plány do budoucna ?
Plány jsou zcela jasné. V první řadě je potřeba na základě zřizovacích listin, včetně statutárních, v muzeu vytvořit fungující organizační strukturu jasně zakotvenou v organizačním, provozním a návštěvním řádu. Dále zavést právní normativy do pracovně právních vztahů ve vztahu k náplni práce a odpovědnosti za svěřený majetek. K časově nejnáročnějším úkolům patří provést fyzickou inventarizaci celého sbírkového fondu zapsaného v centrální evidenci sbírek, zvlášť když si uvědomíme, že je nutno fyzicky zkontrolovat přibližně šestnáct tisíc položek. Souběžně s touto činnosti by měla probíhat obrazová digitalizace, čímž je myšlena fotografická dokumentace jednotlivých položek sbírkového fondu. Na obrazovou digitalizaci je potom vázána elektronická prezentace sbírek na nově tvořených muzejních internetových stránkách. K nejdůležitějším úkolům ale pochopitelně patří uvedení muzea do provozu nainstalováním vlastních expozic tak, aby mohlo plně sloužit svému účelu.
Kdy se tedy otevře stálá expozice?
Stálých expozic bude několik, podle jednotlivých sbírkových oborů a budou otvírány postupně tak, jak bude probíhat vyklízení jednotlivých prostor muzea a instalace sbírek za současně probíhající inventarizace. V současné době je vyklizeno první patro západní části budovy. Ve východním křídle se právě instaluje expozice z hornictví, mineralogie a petrografie. Po dodání výstavních vitrin koncem února bude do nich nainstalována nová expozice nazvaná Minerály stříbrských rudních žil. S otevřením těchto expozic se počítá už začátkem března. Dále bude následovat expozice z paleobotaniky, paleozoologie a instalace expozice preparovaných exponátů zoologie, dále muzejní knihovna a etnografická expozice, Sulislavská jizba. Pokud půjde vše podle plánu a muzeum bude v plném personálním stavu, tak by v letní sezoně měly být zpřístupněny všechny plánované expozice.