STANISLAV SMOLÍK: Byl jsem sedlákem i biskupskou stráží

Září 11, 2014

Má rád historii, miluje šerm, umí dělat loutky, točí filmy..

Tak to je osmatřicetiletý Stanislav Smolík ze Stříbra. Vyučil se pokrývačem a nyní pracuje v Západočeském muzeu v Plzni. Má mnoho zajímavých koníčků, málo času na nudu a zatím je svobodný.

Jak jste se dostal k historickému šermu?

Prakticky nejdříve přes kamarády. Ale celkově mě k historii vedl dědeček a časem také otec, který vlastní historické automobily. Tak nějak jsem postupně nabíral znalosti o historii, začal jsem navazovat, pak jsem se pomyslně jakoby přenášel do duchu staré doby, až jsem začal historický šerm. Samozřejmě jsem nejdříve musel chodit do školy a nyní se věnuji sportovnímu šermu jako veterán, i když to jistě zní zvláštně, že od třiceti let je šermíř vlastně veteránem.

A jsou v šermu i nějaké soutěže?

Ano, dělám to i závodně, a to v kategorii AK.O, tedy v rozmezí od 30 do 39 let. Závodíme po celé republice, ve Zlíně, Mostu, Brně i Praze. Navíc už mám na starost i mládež, tak zvaný šermířský potěr. Tyto děti trénuji v oddíle Lokomotivy Plzeň, za tento oddíl také soutěžím.

A už jste získal i nějaké ceny?

I to se už stalo, pár jich mám. Nejvíce si cením 3. místa na Dukle Czech master CUP a potom také 2. místa na Velké ceně města Mostu. Celkově jsem na žebříčku České republice šestý, toho si vážím.

Navíc se věnujete výrobě loutek, jak jste se k tomu dostal?

Tak loutkařina, no to taky tak nějak patří k historii a ke straému řemeslu, že.  Konktrétně Plzeň v tom má velkou tradici, vzpomeňme jen na pana Skupu. Sám sebe však za pokračovatele nepovažuji, je to jen takové malé hobby. Prostě, někdy mám chuť se do toho pustit, nějaké to nářadí, nože, dlátka seženete a pak už se najde někdo, kdo vám poradí, pomůže. Tak jsem to zkusil a ejhle! Stačí ořezat, co kde překáží a loutka je v podstatě na světě. Pak samozřejmě musíte sehnat někoho, kdo vám ji pěkně obleče.

Zaslechla jsem, že si také občas zahrajete ve filmech?

Tak to je pravda a nejen v České televizei, ale točím také v Barandovských ateliérech a dokonce i pro zahraniční produkci. Samozřejmě jsem se k tomu dostal přes ten šerm. Kdysi jsem byl osloven, zda si nechci přivydělat jako šermíř – kaskadér. Chtěl jsem a od té doby mě už mají v povědomí. Nejčastěji hrajeme v davových scénách, jak se říká, málo ostré postavy, někdy se však dostaneme i přímo před kameru. Většinou hraji vojáky, ale mám za sebou i roli vzbouřeného sedláka. V novém filmu Jan Hus jsem zase velitelem biskupské stráže. Nekdy jsem vidět, někdy ne, to je v tom filmu těžké, prostě je to častěji spíše to křoví. Spíše byste mě poznali v seriálu Borgiové, nebo ve filmu Radan.

Co na to vaše rodina a přátelé?

V mamince a tátovi mám opravdu velkou oporu. Ono by to ani bez toho asi nešlo. Mí přátelé mě také sleduji, říkají, že drží palce, když jsem na závodech a pro mě je to krásný pocit a jsem za to vděčný.

A co dovolená, stihl jste letos vůbec nějakou?

Určitě jsem si čas našel, byl jsem letos na 70. výročí vylodění v Normandii. Ale řadu dovolených jsem víceméně využil na natáčení, takže vysloveně tu opravdu lenošivou dovolenou skoro neznám.

Máte nějaké své motto?

Pokud něco děláš, dělej to na 150%.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA