Z HISTORIE STŘÍBRSKÉHO DŮLNÍHO REVÍRU staré fotky!
26 května, 2015|Posted in: Města, Obecné, Ostatní
Vážení čtenáři, rodáci a občané královského horního města Stříbra,
dovoluji si Vám nabídnout pohled do naší nedávné a slavné minulosti. Stříbrský revír vznikl v polovině 12. století nálezem stříbrných a posléze olověných rudních žil. S různě dlouhými přestávkami, většinou spojených s větším či menším válečným konfliktem, se zde dobývalo 800 let, až do roku 1975. Myslím si, že i místní rodáci ve většině případů nejsou schopni určit bývalá místa hald a dolů. Po hornických objektech se slehla zem a velké odvaly kolem města zmizely. Těch pozůstatků je opravdu málo. Při procházce kolem řeky Mže narazíte na ústí štol a ruiny bývalých (mlýnů, posléze hamrů, poté úpraven rud a ve 20. století malých vodních elektráren). Hmatatelně se můžeme dotknout rodinné vily u Červené lávky (vila bývalého majitele fabriky Brokárna), některých dnes po většinu opravených domků v ulici Na Příkopech a u Červené lávky (bývalá hornická kolonie). Bývalý areál jámy č. I nebo-li Langenzug je dnes změněn k nepoznání, zůstalo akorát trafo u jámy. Na kopci Ronšperku je z bývalé trafostanice rekreační chata a objekt kolem jámy č. III nebo-li LEO zůstala strojovna. Zbylé odvaly pokryla příroda během posledních čtyřiceti let k nepoznání. Vždyť ani pamětníci si nepamatují, že před více než sto léty kolem Stříbra do vzdálenosti 5 km nebyly žádné stromy. Kopce Ronšperk, Jirná a Šibeničák byly holé. Přiložené fotografie od přelomu 19. a 20. století až po dnes ukazují postupné změny v hornických areálech. S nastupující modernizací výroby a novými technologiemi dobývání se modernizovaly hlavně pro oko laika na první pohled těžní věže. V polovině 19. století bylo těchto těžních věží kolem města dvacet. Bohužel naši předci pro naši budoucnost zachytili na svých objektivech či obrazech jenom malé torzo těchto objektů.
Přesto doufám, že si rádi prohlídnete alespoň to, co se dochovalo. Pro ilustraci jsem využil i několika fotografií od Dr. Jandy, Městského muzea ve Stříbře, Okresního oblastního archívu v Tachově, Národního archívu v Praze, z archívu DIAMO a archívu města Dinkelsbühlu.
Karel Neuberger
Díky za zajímavý a nevšední příspěvek! 🙂 Musím se přiznat, že mě sesbírané snímky potěšily a když jsem viděla vstupní bránu k ředitelství, tak jsem měla co dělat, abych udržela slzičku, protože tak si ji pamatuji i za Škodovky v osmdesátých letech, kdy jsem tam nastoupila do svého prvního zaměstnání. Děkuji všem, kdo takové fotky střádáte, sbíráte i půjčíte ke zveřejnění. 🙂

Hornický zvonek z r.1777

1809 Mies, pečetě stříbrských těžařstev

1834 stříbrské kovárna – plán

1850 Grimm_Johann , první báňský hejtman ve Stříbře

1850 Mies, Kniha horních přísah

1850 Mies,Kniha horních přísah, obálka

1890 Mies, bývalý Koubkův mlýn, naproti pohled na portál vodního kanálu do štoly Prokop

1895 pohled na jámu Langenzug

1895 pohled na objekty jámy Frischglück

1900 jáma Langenzug

1905 důl Langenzug

1915 Mies – společné foto, vpravo účastníci v hornických uniformách z dolu Antoni Verhau

1924 huť

1924 Pohled na řeku a haldy u Pičmana a Dlouhého tahu

1924 úpravna na Milíkově

1925 jez U Floriána

1926 hornická kapela z cechu Adalberti zeche ze Stříbra, kapelník Felix Haas

1926 jáma LEO na Ronšperku ve výstavbě, pohled od jihu

1927 jáma LEO

1927 pohled na jámu LEO z Palackého ulice

1927 pohled na jámu LEO s úpravnou

1928 budovy na Dlouhém tahu

1928 budovy u Dlouhého spodního tahu

1928 jáma Leo

1928 pohled na elektrárnu U Pičmana

1928 pohled na elektrárnu U Pičmana

1928 severní jáma

snímku se dostalo popisu: „Důl Frischglück, založený r 1781, byl spolu s dolem Dlouhá Žíla poslední provozovanou šachtou před ukončením těžby v r.1909“. Frischglück (překládáno jako „Svěží štěstí“,někdy též „Nové štěstí“) byl další významnou šachtou, jejímž prostřednictvím byla těžena „Dlouhá žíla“. Řečenému dolu přidělila poválečná těžba evidenční nálepku „Jáma.II“. Situován byl v poli směrem jižním, na dohled od Jámy I.

1930 důl Brokárna

1930 jáma Severní – pohled na těžní věž a budovu

1930 pohled na budovy Severní jámy


Tato série čtyř fotografií byla pravděpodobně pořízena v jeden den blíže nezjištěného roku – přibližně v polovině devadesátých let 19. století. Pokud je tento předpolkad správný, pak můžeme v dataci vycházet z následujících markant: Zřetelná je střecha obecné školy – 1872, chybí Chebská brána – zboř.1877, chybí vzrostlý smrk o Harlassova mlýna – tj. po r.1893, neexistuje ale čp 193 – výstvba v posledních 2 – 3 létech 19.stol.
Výřez ze snímku.

1933 nad Brokárnou

1933 odvaly jámy Langenzug

1933 po demolici objektů na jámě Frischglück

1933 původní jez n alouce pod Floriánem

1934 elektrárna U Pičmana

1934 pohled na odvaly a objekty Brokárny ze skal v parku

1936 haldy u prokopské a kanál

1936 po demolici úpravny, zůstává rozvodna

1936 po demolici úpravny

1936 ústí štol na Spodním Dlouhém tahu

1937 pohled od města na důl Antonín Verhau

1940 budova na Dlouhém tahu

1940 elektrárna u Pičmana

1940 objekty u dědičné štoly Prokop

1940 potravinové lístky pro těžce pracující

1940 původní portál dědičné štoly Prokop

1940 ústí jámy LEO

1945 odvaly na Dlouhém tahu

1945 pohled na původní portál štoly Prokop

1946 pohled na štolu Spodní dlouhý tah, ještě stály domy před štolou, těsně po válce

1950 pohled na areál fabriky Brokárna

1952 – Zmáhání Jámy č. I.

1953 – Důl Kšice

1955 jáma III.

1955 Kaplička u jámy II.

1955 pohled na budovy u Dlouhého spodního tahu od západu

1955 propady 1955

1955 propady před jámou Brokárnou

1956 pohled na jámu III

1956 pohled na jámu I

1956 propady na žíle Bohaté požehnání – detail

1957 – kousek historie – odvaly u Mže

1957 pohled z věže jámy II

1958 – jáma Kšice v zimě

1958 jáma Jirná

1958 odval jámy II

1958 pohled na odval jámy I

1958 pohled na závod I

1958 propadlé dobývky mezi jámou I

1959 – Dunorská a Kardašová na haldě Kšické šachty

1960 jáma Brokárna

1960 jáma Milíkov

1960 odvaly u řeky Mže

1960 propadlé dobývky

1961 – jáma Jirná

1961 jáma Milíkov

1962 – Těžní věž Jámy Brokárna

1962 hornická kaplička v Sytně u dolu Frischglück

1962 pohled na jámu III

1962 pohled na těžní věž a strojovnu šachty Milíkov

1963 jáma č. III

1963 jáma II.

1964 – lom Rabštejn 3

1964 pohled na jámu Milíkov

1965 – stará jáma č.I

1965 jáma I.

1965 jáma I. koridor 1

1965 jáma I. – koridor,

1965 jáma I.- ředitelství

1965 jáma I.

1965 jáma I.

1965 jáma III,

1965 Jámy č. I.

1966 – demolice věže Miíkov

1966 jáma1

1966 ředitelství RD

1968 – elektrárna k dolu III

1968 – Jáma I z ptačí perspektivy

1968 – nová věž jámy I,.

1968 jáma I.

1968 jáma I.

1968 jáma I.

1969 – jáma č. I

1969 – jáma I.

1969 – jáma I-1

1969 jáma I 7

1969 jáma I. 8

1969 jáma I.

1970 – Jáma č. III. zima,

1970 – Jáma č. III. zima

1970 jáma I.

1970 Jáma š. III. zima

1970 Komín 1113 pro dopravu materiálu, zima

1970 pohled na jámu z nádvoří

1970 špinavá šachta

1972 – Těžní věž Jámy č. III.

1972 jáma I.

1972 pohled do ústí dědičné štoly u Milíkova – od řeky

1973 pohled na jámu č. I od západu

1974 jáma I 2

1975 – Jáma 3

1975 jáma III.

1976 – Jáma 3

2009 pohled na portál štoly Prokop

2009 pohled na štolu Horní parková

2009 portál štoly Dlouhý tah

budovy fabriky na lití broků – Brokárny

jez vybudovaný pro návod vody z řeky Mže do kanálu ve štole Prokop

odvaly ze štoly Prokop u Červené lávky

štola Magdalena