Kaplička na svahu v lese a jediný dům s číslem popisným jedna v údolí se zachovaly jako jediné stavby v obci Záhoří. Zaniklá obec je na opačné straně Vlčí hory než Černošín. A právě do Záhoří se už podeváté sešly skupinky lidí, Němců i Čechů, rodáků či poutníků z okolních obcí. Pravidelně se zde konají Chlebomáslové slavnosti. Jak název napovídá, jde o slavnost, při které je pro účastníky k dispozici ochutnávka několika druhů domácího chleba, ale také másla, případně zavařenin a koláčků či dalšího pečiva.

Do Záhoří dorazili v sobotu za krásného  slunného dne na čtyři desítky lidí. „Trasy jsou už léta dané a pořád stejné. Ta nejdelší vede z Vysokého Jamného. To proto, že tamní kaplička a tato zdejší byly opraveny ve stejném roce a měly společné slavnostní otevření,“ popsala za organizátory Miroslava Válová ze sdružení Pomozme si sami. Další trasa je ze Svojšína, Černošína a Ošelína od vlaku.

Současní organizátoři navazují na starý zvyk. „Lidé ze Záhoří chodili každou neděli na mši do Černošína. A jednou za rok pozvali Černošínský, aby přišli sem ke kapličce do Záhoří. Tady je pohostili  chlebem, máslem a bílou kávou. Ukázali jim krásný kraj a řekli, že proto tu bydlí, protože je zde tak krásně,“ dodala k historii vzniku slavností.

Dnes už zbyl ze Záhoří jediný dům. V něm pečou dodnes chleba na Chlebomáslové slavnosti.

Součástí sobotního setkání bylo také představení tří knih. Titul Místa v srdci má kroužkovou vazbu a připomíná blok s linkovanými listy. Kniha před dvěma týdny získala v evropské soutěži Stříbrnou stuhu za grafické ztvárnění. Je plná příběhů lidí ze Sudet, které od rodáků a tehdejších obyvatel sesbírali manželé Lucie a Markus Mantelovi.

Další knihou jsou Odemčené zámky, stopy baroka v krajině, která pojednává obrazem i slovem o postupně zanikajících zámcích na části území Plzeňského kraje. Výjimkou je několik málo zámků, o které majitelé pečují a zámky vzkvétají, jako ten ve Svojšíně. Třetí představená kniha je psána pouze v německém jazyce, titul by se dal volně přeložit jako Kdo je ten jiný, přesto si pozornost zaslouží. „Popsán je tam fenomén, kdo byl ten jiný. Byli to Češi, jazykově jiní? Čeští Němci a my Češi jsme si velice podobní třeba humorem a pohostinností,“ podotkla autorka knihy Kateřina Kovačková.