FOTÍM VENKU, VYUŽÍVÁM KOUZLA PROSTŘEDÍ

26 ledna, 2017|Posted in: Obecné

2 180x přečteno

Městské muzeum ve Stříbře zahájí v pátek 27. ledna  v 17 výstavu fotografií Jana Picky. Ta ponese název Portréti. Jak autor sám přiznává, dělat portréty původně v plánu neměl, více se věnoval přírodě.

Jak k tomu tedy došlo, že jste začal fotit i portréty? Když jsem byl před lety požádán svým známým, jestli bych mu vyfotil jeho dceru, tak jsem ani netušil, že se budu v budoucnu zabývat portréty a dokonce vytvořím jakýsi soubor fotografií.  Poprvé jsem oslovil s ostychem jednu mladou ženu, snad ještě dívku, někdy v roce 2012 a fotili jsme právě v takovéto zimě jako je dnes při -10° C na stříbrském hřbitově.  Byla to tenkrát opravdu zimní úžasná atmosféra a ona -modelka- to nesla velmi statečně, za což jí tímto velice děkuji. Postupně  během těch pěti let se sbírka portrétů zvětšovala, modely a modelky jsem už sám víceméně oslovil,ale některé portréty vznikaly i spontánně bez předchozích příprav (Helenka), nebo i náhodně (Karel), jindy mne upoutala zvláštní tvář a také volní projev dotyčného (Pavel), velmi zvláštní je serie (Pepínek).

Co pro Vás jako fotografa takový portrét znamená? Portrét  není jenom okamžitá podobizna určité osoby, ale má vyjadřovat i určité vyjádření osobnosti toho člověka. Uvědomil jsem si, jak je vlastně opravdové nafocení i těžké, samozřejmě při technickém zvládnutí, ohnisko objektivu, clony, osvětlení, výrazu tváře, nasvícení očí, hlavní světlo, pomocná světla, nasvícení vlasů, oblečení, nalíčení, popředí, pozadí, v barevné podání.

Fotíte více venku, nebo máte ateliér?  Fotografie jsou foceny převážně všechny venku, v exteriéru, nemají tedy dokonalost profi-ateliérů, ale zase mohou mít určité kouzlo prostředí. Je to vlastně jako se vším, čím více se o to zajímáte, tím více zjišťujete, jak se věci, které se zdají být jednoduché, jsou vlastně složité, je to souhra všech možných okolností, nápadů i motivu. Focení samotné je i pro fotografa psychicky náročnější, než-li třeba focení krajinek , nebo zátiší.

Kolik jste připravil snímků do výstavy? Připravil jsem asi čtyři desítky fotografií ve formátech 30 x 40 cm. Všem modelkám i modelům moc děkuji za vstřícnost i odvahu. Ti co mne znají vědí, že chci svými fotografiemi také něco filosoficky sdělit, svým pohledem na svět okolo nás. Takže závěrem všechny srdečně zvu na vernisáž, přijďte se podívat do  galerie stříbrského muzea a třeba i uvidíte někoho, koho znáte.

MarS