POUSTEVNÍCI A PUSTEVNY NA TACHOVSKU
13 ledna, 2017|Posted in: Obecné
1 850x přečteno
Přesně tak se jmenovala další z řady přednášek Mgr. Luďka Krčmáře. K nápadu dát dohromady seznam poutních míst a pousteven ho prý přivedl jeho přítel a kolega Petr Rožmberský. Z celkového počtu 108 je v Plzeňském kraji pousteven 15. Posluchači žasli, co všechno ve svém okolí mají a ani o tom netuší. Např. Mě by nikdy nenapadlo, že když jedu na terén sv. Petra, že kostelík sv. Petra a Pavla stojící po levé straně je vlastně také poutní místo a polorozpadlá zídka vedle kostelíka není jen zbytek nějaké hradby, ale pozůstatek poustevny, která se zde stála.
Další z poutních míst je např. Svatá Kateřina u Rozvadova, Šipín, dnes již zaniklé město Pořejov s poutním kostelem sv. Anny, ale též Sv. Anna u Plané. Zde je dokonce ta rarita, že poustevna zde stojí dodnes. Ve zdejším kostelíku je krásně na malbě z roku 1730 vyobrazena pověst o sedlákovi, který ukradl z poutního místa sochy a postavil si je na svém statku. Neb toto byl ale obrovský hřích, začalo se mu zanedlouho špatně vést, a tak byl nucen sochy vrátit.
A cože to vlastně poustevník byl? Mnozí si ho představují jako Otce Scholastika z pohádky Hrátky s čertem, ale poustevník baroka byl dle výkladu Mgr. Krčmáře zjednodušeně vlastně zaměstnanec, který se staral o poutní kostel, později začal být nazýván kostelník. Poutní místo bylo převážně odlehlé místo. Poustevník u poustevny míval zpravidla velkou zahrádku, kde pěstoval různé bylinky a rostliny, které sloužily k jeho obživě. Žil též z deputátů majitele farnosti, ale také z almužen. Samotný status „poustevník“ pak zrušil a život poustevníka jako takového zakázal v r. 1782 panovník Josef II.
Toto téma je opravdu široké a tak se na 16. února chystá v kladrubském muzeu další přednáška s názvem Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti Kladrubech a okolí. Takže pokud máte někdo zájem, doražte.
Monika Šavlová