RUDY WESCHTA ZVÍTĚZIL V LOKTI!

Duben 4, 2017|Posted in: Obecné

Pohledem fanoušků:
Zatímco  motokrosaři si v říjnu oddychli, že budou mít konečně chvíli klidu, nám doma bylo líto, že motokrosová sezóna končí. A tak jsme se už nemohli dočkat, až se na netu objeví kalendář MMČR pro rok 2017.  S napětím jsme tudíž čekali na slibovaný 4. leden, kdy mělo být ve všem jasno. Dočkali jsme se až o skoro 14 dní později a překvápek bylo hned několik. První bylo asi to nejmenší – Aleš Buksa zůstává a seriál mistrovství i letos ponese název BUKSA ADOS MMČR.  Větším a milým bylo, že se letos nepojede závodů 7, ale kupodivu 8 a nyní pozooooooor: 20. srpna se pojede závod přímo tady u nás ve Stříbře. Klobouk dolů a palec nahoru před AMK Stříbro.  Skvělá je i skutečnost, že seriál letos začíná v Lokti. Paráda. V poslední době jsme tam jezdili spíš na podzim, kdy už bylo sakra chladno.
„Náš“  Ruda Weschta  bude mít zase 37, ale už ho neuvidíme v dresu stáje BV Racing, ale  v černozelených barvách TEAM MAX2. Tam nastoupil po odchodu dalšího velkého borce Járy Romančíka. Ale i další kluci mají změněné dresy, takže první závod bude určitě zase trošku chaos, než je všechny poznáme.
A protože má Ruda nový dres, je třeba do Lokte vyrobit nové fandítko.  Poté, co nám vloni „zkritizoval“, že motorka na fandítku je dvoutakt se uchylujeme k malé lsti a používáme fotku daného týmu s tím, že dojde samozřejmě k různým  úpravám. Nicméně výsledek za to stojí, s tímhle u trati má Ruda jistých pár setinek vteřinek k dobru. Tohle až uvidí, poletí jak raketa J
2. duben se kvapem blíží a předpověď počasí se mění několikrát během týdne, takže se prostě necháme překvapit. Co taky můžeme dělat jiného.

A je to tady – zatímco Weschtovci stejně jako ostatní rodiny se závodníky musí být na závodišti  už v sobotu, my si v neděli v klídku dopřejeme ranní kávu, sbalíme batoh, foťák, a pak teprve vyrážíme.

Před zahájením seriálu MMČR Ruda zvolil na rozjetí ještě dva závody v sousedním Německu a Rakousku. Důkladná analýza kvalifikačních časů a časů průjezdů jednotlivých kol závodů  z internetu ukázala, že Rudy v přípravě přes zimu udělal velký kus práce a výrazně zrychlil. Trochu nás ještě ve velkém optimismu brzdil fakt, že se  těchto závodů  neúčastnili všichni  jezdci z  MMČR.

Dorážíme do Lokte a sotva zaparkujem, snažíme se najít v depu Rudyho Weschtu.  Jejda- pročpak hledáme stále žlutý stan???? Musíme přeci už hledat černý TEAM MAX2. Zatímco Ruda odpočívá, táta Weschta pobíhá kolem motorky a ladí každý detail. Jo, tak tohle je stejné i u nové  stáje. Táta se vyzná, Ruda mu věří. Už kvalifikace naznačila , jaký boj v závodě lze očekávat.  Rudy  zajel šestý čas se ztrátou 0,76 sekund na vítěze. Výsledky  jsou těsné, to bude panečku mazec.   Vyrážíme na chvíli ke stánku s pivkem, kde potkáváme spoustu Rudovo fanoušků. Bor, Těchlovice, Kladruby i Stříbro – dokonce i známé komentátorské duo Šimek s Maršálkem vyrazilo. Chvíli poklábosíme a pak už se hrnem k příjezdu do zaváděcího kola. Je třeba vytáhnout fandítko a ukázat všem jezdcům, kdo by měl být pánem tohoto klání.  Jakmile většina závodníků přejela, sbíháme dolů ke startu. V touze ukořistit alespoň jednu slušnou fotku se tlačím přímo vedle roštu a odmítám se nechat vyhnat pořadatelem jen proto, že nemám vestu s označením fotograf.  Jakmile spustí v amplionech startovní znělka a motory začnou burácet, je mi klasicky na omdlení, ruce se mi klepou a už je mi vcelku fuk, jak bude vypadat fotka, hlavně, aby Rudy dobře odstartoval a aby nedošlo k žádnému velkému pádu a nedej bože zranění. Rošt jde dolů. Start první jízdy vyšel náramně, nevěříme svým očím, Rudy vodí celé pole závodníků.   Než se vyhrabu od startu do stráně zpět k trati, přichází v pravotočivé zatáčce pád Járy Romančíka. Sakra, tomuhle klukovi nic zlého nepřejem. Nicméně Jára zvedá motorku a vyráží dál.

Když loňský mistr Martin Michek jedoucí na druhém místě začal malinko „uvadat“  a  předjel ho Martin Finěk, prvně nahlas jsme vykřikli: ,,To bude vítězství“.  Jenže Martin Finěk, který se připravoval na sezónu za mořem dál držel velmi ostré  tempo,  Rudyho náskok  rychle  vymazal.  Technický problém však jeho plány  útoku na vedoucí pozici zhatil.  Trochu nesportovně se nám ulevilo. Martin patří mezi naše oblíbené jezdce, a vítězství bychom mu moc a moc přáli, ale přeci na čele jede ten „náš“ !

Přebíháme v mírném neklidu sem a tam, chvíli řvem společně se stříbrskýma klukama, jakoby nás  v té helmě a  rachotu motoru mohl slyšet. V závěru závodu se neuvěřitelně rozjel na šestém místě jedoucí Petr Bartoš, který i pro letošek ukázal, že do starého železa rozhodně patřit nehodlá. Propracoval se postupně na druhé místo a  do posledních metrů závodu nedovolil Rudymu ani na malou chvilku  zvolnit a vychutnat si tak své první velké  vítězství. Sakra, doufáme, že Petr ač ho jinak též máme rádi, nezúročí své dlouholeté zkušenosti a Rudu neporazí. Zatímco já propadám lehké hysterii, žaludek se klepe a kdybych to uměla, začnu se i modlit, aby to klaplo, manžel mi s ledovým klidem říká, to udrží a bedna bude. Ženem se tedy k cíli – třeba se podaří aspoň slušná fotka z cíle a i kdyby ne, budu u podia jako první, aby si zase přede mne nestoupnul nějaký čahoun a já bych pak nemohla tu první republikovou bednu  cvaknout.  A je to tady – Ruda prolítá cílem a ještě za letu zvedá ruku na znamení radosti a vítězství.  Je až neuvěřitelné, jaké panují mezi některými jezdci skvělé a kamarádské vztahy.  Na trati v boji si nedarují ani metr, to by se snad  i  „semleli“, ale v cíli ……tenhle člobrda Petr Bartoš má z Rudovo prvního vítězství obrovskou radost, daleko větší, než ze svého krásného druhého umístění. A nemohu opomenout na sdílení radosti z vítězství další jezdce –  např. Járu Romančíka, který měl bohužel v rozjížďce dva malé pády a tak do boje o medailové pozice v první jízdě nezasáhl.

Po neskutečném zážitku zůstala pro nás na hodně vzdálené koleji první jízda slabší kubatury MX 2, kterou jsme „museli“ oželet a podělit se o velkou radost s Rudlou v depu.

Tak jen, první byl „Frantík“ Sulivan Jaulin, před Maďarem Szvobodou a Čechem Martinem Krčem. Patrik Liška  z Černošína dojel osmý.

Do druhé  jízdy MX1 nastupovali jezdci za mírného deště,  z mraků  nad  nedalekým hradem se tu a tam objevovaly blesky z blížící se bouřky.   Start do druhé jízdy vyšel opět super a Ruda odjíždí druhý za Martinem Fiňkem. Další jezdec,  Martin Michek, ale nastoupil do druhé jízdy s velkým odhodláním. Po několika kolech oba jezdce vystřídal ve vedení a zaslouženě jízdu vyhrál. Za ním probíhaly  velké boje, během nichž se pořadí několikrát změnilo. Rudy se s přibývajícími koly propadl až na konečné páté místo. Druhý tentokrát po bezchybné jízdě dojel Jára Romančík před Vaškem Kovářem.

I tak jsme s prvním  závodem v Lokti velmi spokojeni. Ruda si odváží celkově cenné druhé místo. Jen tak dál.

Při závěrečném ceremoniálu davy při vyřknutí Rudovo jména opravdu dávají průchod svým hlasivkám, o našich a Rudlovo mamky se nemá cenu ani zmiňovat. V tu chvíli tam stál nehybně a potichu snad jen jediný človíček – upřeně hleděl na stupně vítězů a měl hodně zjihlý pohled. Chvíli si říkám, proč se taky ten táta Weschta sakra neraduje. Pak mi ale dochází, že v tuhle úžasnou chvíli on šťastný je. Akorát jako každý táta motokrosaře taky bilancuje, kolik dřiny, vyměněných pneumatik, dotažených šroubů, litrů oleje a já nevím čeho všeho mu prošlo rukama než se dočkal téhle chvíle, kdy jeho kluk konečně stojí jako vítěz na bedně. Ale už ví, že to stálo za to. Přejme jim všem, ať to nejen letos není naposled.

Na závěr je určitě potřeba vyzdvihnout i krásné páté umístění nám známého jezdce Patrika Lišky z Černošína ve druhé rozjížďce  slabších motorek MX2, kterou tentokrát vyhrál Maďar Szvoboda.

Monika a Milan Šavlovi

DSC_3493 DSC_3494 DSC_3506 DSC_3521 DSC_3523 DSC_3532 DSC_3534 DSC_3538 DSC_3543 DSC_3558 DSC_3561 DSC_3565 DSC_3566 DSC_3569 DSC_3578 DSC_3599 DSC_3609 DSC_3632 DSC_3647 DSC_3661.1 DSC_3665.1 DSC_3683 DSC_3688 DSC_3816 DSC_3825 DSC_3833