Martina Sihelská

MÍSTO DOVOLENÉ OPRAVUJÍ HRAD

2 října, 2018|Posted in: Domácí dílna, Obecné

1 484x přečteno

Už čtvrt století se schází parta mužů na hradě Volfštejn, který postupně opravují. Původně šlo o trampy, kteří trávili u hradu volné chvíle s přáteli s kytarou u ohýnku. Léta postupně přibývala, a z mladých trampů jsou muži, kteří se o své místo stále starají, a to pod hlavičkou Spolku pro záchranu hradu Volfštejna.
Předsedou je Václav Menčík z Plzně. Členů jsou dvě desítky, ale těch aktivních je necelá polovina, jak uvedl předseda. „Trávíme na hradě volné víkendy vždy od jara do podzimu.  Není to pravidelné, ale každý měsíc aspoň jednou přijedeme. Opravujeme obvodové zdivo, které je poničené zubem času. Hlavně zeleň hodně rozrušuje zdivo, to se potom uvolňuje a opadává. Musíme si vždy připravit kameny správných rozměrů, očistit a doplnit je do prázdných míst. A pak hlavně dobře vyspárovat,“ říká Menčík.
Doplňovat se ale musí podle určitého postupu. „Při tak zvaném přezdění dříve stavební polír dodržoval jednotlivé řádky,  a to my musíme dělat stejně. Pak je potřebovat přebytky malty vytlačit a vše dobře dočistit. Je tu práce jak na hradě,“ smál se předseda spolku Za záchranu hradu Volfštejna.
Členové ale nepracují jen obvodovém zdivu. Mají také v plánu upravit věž tak, aby se případný návštěvník mohl dostat dostat do vyšších pater.  „Zatím tam opravujeme základní, je potřeba udělat věnec, dát nová patra a pak tedy nějaké dobré žebříky. Tím vznikne vstup do vyšších pater, nebude to sice žádný komfort, jako to mají hrady Točník nebo Radyně. Bude to spíše pro zdatnější turisty. A nebude to přímo vyhlídková věž, protože kole jsou stromy,“ vysvětluje Menčík.
Vstup u věže , který je opraven je lemován pískovcovým portálem románského původu ze 13. století. „Je podobný tomu, co mají v Plané v kostele sv. Petra a Pavla, ta věž se stavěná v letech asi 1240 až 1260. Původní vstup byl okénkem asi osm metrů nad zemí, okolo kterého probíhala ochozová hradba, která sloužila k vyhlížení a bránění hradu. Na vrchu předpokládáme stínky, aby byla stráž chráněná proti střelám. Po tom ochozu se pak dostali obyvatelé hradu k věži, před kterou byla dřevěná pavláčka. Když byl nepřítelem hrad dobyt, tak se majitel mohl schovat do věže okénkem, shodil pavláčku a nějakou dobu ve věži mohl žít, podle toho, na kolik dní tam měl schované potraviny,“ ukazuje na okénko ve věži Menčík.
Na opravy dostává spolek materiál do města Černošína. To ostatní je už je práce dobrovolníků. „Každé to léto tu necháme si sto hodin dobrovolnické práce. Pro nás je to koníček a zábava a děláme to rádi,“ řekl závěrem.
Starosta Černošína Miroslav Plincelner aktivitu dobrovolníků vítá. „Jsme rádi za každý takový počin a ti kluci tam odvádí pěknou práci. Vážíme si toho a děkujeme. Dnes už moc takových dobrovolníků není,“ říká starosta.
MarS
.