HORNÍCI SE VYDALI DO POHOŘÍ HARZ

23 října, 2019|Posted in: Obecné

1 391x přečteno

Ve dnech 17.- 19. října 2019 navštívili členové hornických spolků ze Stříbra, Plané, Ostravy a z polského Rybnika, už tradiční baštu hornictví pohoří Harz. První den po ránu jsme zavítali do obce Strassberg, kde jsme již byli očekáváni panem Hönigem, který v hornictví strávil 40 let a jeho koníčkem se stala výstavba modelů důlních strojů. Důl Glasebach těžil polymetalické rudy až do 90 let 20. století. Hornický spolek zde provozuje areál bývalého dolu. Unikátem je budova s vodním kolem o průměru 10 m. Bohužel netočí se, připravují opravu hřídele. Plánský hornický spolek od něj zakoupil funkční model těžní věže dolu s jízdou klecemi. Pak jsme přejeli dálnici na druhou stranu a dorazili jsme do solného činného dolu firmy GSES v Sondershausenu. Fárali jsme do hloubky 704 metrů. Zde nás naložili do terénních aut, kde v několika expozicích jsme se dozvěděli vše o tomto dole. Dokonce nás vozili lodičkami po umělém kanále. Po vyfárání vedla naše další cesta již do Clausthal-Zellerfeldu, kde jsme byli ubytováni. Zde nás očekával již náš známý, velký odborník v hornictví ing. Manfred Steinborn (10 let pracoval v jižní Africe, 10 let v Norsku, 10 let v Americe a posledních 10 let vyučoval na vysoké škole báňské v Clausthalu hornictví a techniku). Následovali společné snídaně a společné večeře na uvítanou a na přátelství mezi horníky. Samozřejmostí bylo předávání osobních darů, pozvání atd. Druhý den ráno již naše cesta vedla do nedalekého historického města kurfiřtů Goslaru. Důl Rammelsberg  je pro většinu z nás prioritou. Vybrali jsme si středověkou prohlídku dolu. V tomto dole se těžilo stříbro, olovo a měď více než 1 000 let. Při prohlídce jsme shlédli, co se dalo. Bohužel místní odborníci se nám nemohli věnovat, protože jejich pracovní cesta ten den zrovna vedla až k samotnému ministrovi. Opět jsme viděli vodní kola o průměru 10 a 12 metrů, tentokráte bohužel již nefunkční. Důl i celá oblast je památkou Unesca po hornické činnosti. Nemohli jsme si neprohlédnout historickou část středověkého města, cínové muzeum a další zajímavosti i místní pivovar. Po obědě jsme byli očekávání v další části pohoří Harz, v hornické oblasti Bad Grundu. Důl Knesebeck provozuje hornický spolek za podpory města. Zde jsme, ale opravdu koukali. Důl je hluboký 700 metrů. Dobývalo se zde hlavně stříbro, olovo a zinek. Ložisko je ukloněno v 70 °od východu na západ, žíly byly a jsou doposud, protože ložisko není dotěženo, mocné stovky metrů a délka ložiska je 8 kilometrů. Těžba ukončena v 90. létech 20. století kvůli nízké ceně surovin. Fantastický průvodce, zajímavá sbírka minerálů, hornických uniforem. Zajímavostí dolu byla výstavba hydrokompresorové věže, snad i světový unikát. Vydobyté ohromné prostory se následně zaplňovali rozdrcenou hlušinou smíšenou s cementem. Prohlídka dolu i nadzemní části bývalého dolu musí uspokojit i ty nejnáročnější odborníky. Při prohlídce se strhla pěkná průtrž mračen. Při výstupu jsme zažili po dešti nádhernou duhu. Večer opět byl v kamarádském duchu hornictva. Další den po ránu jsme zavítali do hornického městečka Willdemann. Opět i zde štolu Lachter 19 provozuje hornický spolek za podpory města. Tak jako skoro v celé oblasti i zde se těžilo stříbro, olovo a zinek. Zajímavostí místních dolů je propojení s doly na Clausthal-Zellerfeldu 9 km dlouhou dědičnou štolou, aby se jejich doly mohly odvodňovat. Zde jsme konečně mohli shlédnout v současné době jediné funkční vodní kolo o průměru 12 metrů. Nádhera a fantazie. Neskutečná práce našich hornických předků. Toto kolo je pro nezainteresované replika, protože v té podzemní vlhkosti nevydrželo. Tato parta nadšenců v roce 2012-13 zrealizovala výstavbu tohoto úplně nového kola. Kdo by měl zájem vidět, jak se takovéto kolo staví, podívejte se na stránky hornického spolku Stříbro, do sekce videa, a zde si najděte výstavbu kola ve Willdemanu. Opět všechna poklona odbornému výkladu průvodce. Při výkladu jsme se dozvěděli, že začátkem 16. století, kdy se po velké morové ráně místní doly opět rozjížděli, tak do této oblasti přišli horníci z české strany Krušných hor (Erzgebirge) a většina zde zapustila své kořeny již natrvalo. Při zpáteční cestě domů jsme se stačili ještě zastavit v dole Lange Wand v Illefeldu. V této oblasti je opravdu pořád co prohlížet a co objevovat, během 10 let jsme tuto oblast navštívili již po šesté. Všem zájemcům o poznávání práce našich hornických předků celou oblast Harzu doporučujeme k návštěvě. Tak zase příště.

Zdař Bůh

K.Neuberger

 

.