Žije ve Stříbře a všichni její přátelé ji vždy poprosí o obrázek, který ráda věnuje. Jsou to obrázky plné optimismu, nadějí a převážně jsou kresleny křídou nebo pastelem. Řeč je o Ivaně Liškové ze Stříbra, která celý život pracuje mezi lidmi a vychovala dva syny. Ve Stříbře žije od mala a má toto město velmi ráda.

Mám – li samu sebe představit, tak snad jen že jsem úplně obyčejná holka,která má za sebou vzestupy i pády. A že díky tomu, že jsem si v životě prošla nejednou těžkou životní zkouškou, jsem dnes taková jaká jsem, víc si všeho vážím a raduji se z maličkostí, protože v tom je štěstí. Jsem narozena ve znamení Vodnáře, což mě samo o sobě předurčuje chodit nevyšlapanými cestičkami, hledat originalitu, mít věčně dětskou a hravou duši a být vždy tak trochu rebelem.  A také hodně, hodně snít.

Kreslím a a maluji vždy, když potřebuju vyjádřit nějakou emoci. Něco,co vnitřně prožívám a papír tohle snáší nejlépe. Dělala jsem to vlastně vždycky, takže kreslit a malovat mě naučil sám pan život. Někdy také kreslím, když chci někomu udělat radost nebo mu za něco poděkovat – třeba jen za to, že JE.

Jakou techniku užíváš?
Ke kreslení používám křídy a pastelky, někdy tempery, a kreslím na čtvrtky.

Nechtěla by jsi se tím třeba i živit?
Živit bych se tím nechtěla, protože nemám ráda, když něco MUSÍM, a v okamžiku, kdy bych brala křídu nebo pastelku do ruky s pocitem, že když nenamaluji obrázek, nebudu mít na chleba, určitě by to nefungovalo.

Tak to je hezká otázka. Myslím, že kluci a přátelé jsou rádi. V práci si kamarádky mými výtvory zdobí pracovní stoly, a to mě fakt moc těší, ale ti, které bych tím potěšila nejvíc, už bohužel nejsou mezi námi. Je to moje maminka a manžel, ale jsem přesvědčená, že to tam seshora vidí a říkají si, no, tak tohle namalovala ta holka moc hezky. Anebo, tak tady se moc nesnažila.

Nevím, který obrázek mám nejraději, vždycky je to některý aktuální. Když se mi líbí, tak ho hned nikomu nedaruji a čerpám z něj, ale časem jej dávám dál.

A kolik tak asi jsi obrázků nakreslila?
Obrázky vždy daruji, a to mi dělá největší radost. Vůbec nedokážu odhadnout, kolik jsem jich vytvořila, na matematiku jsem byla vždycky slabá.

Mám spoustu koníčků. Zajímám se o ezoteriku, svého času se hodně zabývala numerologií, výkladem karet, snů. Dnes si užívám cestování, toulek přírodou, strašně ráda čtu, mám spoustu ohromných přátel a s těmi pořádáme různá posezení,výlety, akce, i obyčejné povídání u kafíčka. Mým koníčkem je ŽIVOT.

Blíží se konec roku, co bys popřála čtenářům do dalšího roku?
Všem čtenářům přeji, aby se jim ve všem dařilo, aby dokázali přijímat život s jeho světlými i stinnými stránkami. Aby se radovali z každičkého dne, z každičké minuty, protože nikdy nevíme, co nám přinesou okamžiky příští. A protože máme před Vánoci, tak jim ze srdce přeji, aby svátky byly klidné a spokojené. A vzhledem k světovým událostem, které zasáhly životy nás všech, si dovolím nám všem popřát, aby v našich srdcích vždy zvítězila láska a nikdy nenávist, kterou se v nás kdosi snaží podnítit.