Plzeň – V sobotu 10. června se v Plzni konal další ze série závodů České pojišťovny RunTour 2017. Prostřednictvím tohoto běžeckého seriálu mohou účastníci pomoci tam, kde je to potřeba, konkrétně běh Plzní pomůže finančně čtyřem malým chlapcům s vážným poškozením zraku ve věku od dvou do šesti let. Kapacita závodu byla 1500 běžců ve dvou kategoriích 5 a 10 km, pro děti omezení počtu nebylo a měly trasy od 500 m a 1 km.
„RunTour v Plzni byla čtvrtým letošním závodem a opět lámala účastnické rekordy. My se snažíme nepřeplňovat startovní pole, i proto máme omezenou kapacitu na 1 500 dospělých (750 – 5 km, 750 – 10 km). Na trati se tak lidé nemačkají, mají komfort a panuje rodinná přátelská atmosféra. To platilo i tentokrát. Dospělé závody se zaplnily a bylo dokonce téměř 400 dětí, což je přesně smysl RunTour, rozběhnout celou rodinu a zvednout z gauče dané měst. Za nás tedy panuje spokojenost, běžci tzv. RunTouráci prokázali nakolik jsou nadšenými hobíky, kteří chtějí poznávat nová běžecká města a místa. Bylo to opravdu bezva. Běžíme dál, 15. 7. běžíme v Olomouci. Rád dodal, že je bezva, že s námi běžel nejlepší český běžec, Vitek Pavlišta, který byl tváří závodu,“ uvedl tiskový mluvčí Richard Valoušek.

Závodníci se sjeli z celé republiky. Úplně poprvé závodila Jitka Hříbalová z Chodové Plané. „Pro mě to byl velký a silný zážitek. Sice v poledne a ve městě, to bych asi raději v přírodě, ale přes to se mi to moc líbilo a bylo to i těžké. Jedna dobrá dívka mi tam podala při běhu ruku. Ve své kategorii jsme nakonec byla 63., což si myslím, že na začátečnici není zlé a jsem spokojená. Co mě mrzelo, že běžci pak za cílem všude nechávali odpadky. Na trati se to dá pochopit, za běhu prostě kelímek od pití odhodíte. Ale proč to ti závodníci pak dělají i za cílem? Při tom organizátoři všude měli koše,“ řekla Hříbalová, která si prý svůj první závod bude dlouho pamatovat.

Z Plané u Mariánských Lázní přijel Dalibor Bartoš, který se zaregistroval na trati 10km. „Ve městě to byl můj první závod, jinak sportuji v přírodě. Rozpálené ulice, horko, to byl asi můj hlavní problém, ani na Sahaře, kterou jsem kdysi jel na kole se mi takové horko nezdálo. Nejdřív jsem si po závodě řekl, že už ve městech běhat nebudu, ale nakonec jsem rozhodnutí změnil, že to ještě někdy určitě zkusím. Že to vlastně byl skvělý zážitek, ti hasiči se stříkačkou, to bylo perfektní osvěžení. Na několik vteřin jsem se v první kole ve stříkajícím proudu zastavil. Byla tam fakt dobrá organizace. Negativně vidím jen ty sportovce, kteří byli líní dojít s kelímkem nebo táckem k popelnici, i když je popelnice jen o pár metrů dál,“ zlobil se Bartoš na sportovce, ale rád si zase podobnou akci zkusí.

Foto: Sihelská, Hříbal