Ďábelský zpěv, ale andělská tvář, to je zpěvačka skupin Zubathaa a Psora
19 ledna, 2022|Posted in: Články, Obecné
1 860x přečteno
Když jsem poznala díky své práci Kateřinu Dobrovolnou, první dojem byl, takové milé děvče, jemný úsměv, jiskřičky v očích, dlouhé vlasy, prostě takový roztomilý diblík. Časem jsem ji poznávala více a zjistila, že je o velmi upřímnou a kamarádskou holku, čehož si stále vážím. No a pak z ní vypadlo, že zpívá v kapele. Jako správná zvědavá ženská jsem ji hned chtěla slyšet, tak jsem dostala pozvání na koncert. Protože Katka točí krásné přírodní reportáže, které svým lahodícím hlasem doplňuje, tak jsem očekávala nějaké romantické písně.
Natěšená na koncert, kde už hudební sestava mnohé naznačovala, jsem očekávala do tvrdé muziky andělský hlas.
Ale? Z reproduktorů se ozval hlas doslova brutálně pekelný!
Katko, na první pohled by to do tebe řekl asi málokdo, včetně mě, ale ty se ve volném čase věnuješ tvrdé muzice.
Je to tak. Zpívám, nebo přesněji řečeno growluju. Growling je taková specifická technika zpěvu, kdy se zjednodušeně řečeno snažím vyloudit co nejhlubší tóny, které sem tam střídám s vyššími. Největší poklonou pro mě je, když lidi na první poslech nepoznají, že growluje holka, nebo když můj growl srovnávají s mužským growlem. Muži mají přeci jen většinou hlubší hlas, můžou tedy vyluzovat mnohdy brutálnější zvuky, než my holky. Takže když si někdo myslí, že můj hlas je mužský, potěší mě to. Obecně to ale není cílem growlingu, každý má svůj specifický projev a neměl by to tlačit někam, kde je mu ta poloha hlasu už nepříjemná. Jinak máš pravdu v tom, že to do mě řekne asi málokdo. Spousta lidí si myslí, že zpívám čistě, ale jakmile vylezu na pódium, jsou docela překvapení.
Včetně mě, já byla v šoku. A zpíváš někdy taky čistě?
No, v soukromí občas, a ani mi to nepřijde tak strašné, ale jakmile mám zazpívat na veřejnosti něco „normálním“ hlasem, nejsem si v tom vůbec jistá a je to dost falešně 😀 Takže se tomu vyhýbám. Navíc v metalu, zejména v death metalu, kterému se věnuji, podle mě čistý zpěv nemá moc co dělat. Ale je to na vkusu každého.
Jak ses k tomu vůbec dostala?
Asi z nudy. V létě roku 2018 u mě byla na návštěvě kamarádka. Lehce jsme popíjely a pouštěly si z jejího notebooku hudbu. Já v té době metal ani moc neposlouchala, ale celkem se mi líbilo, co pouští. Pustila tehdy taky, tuším, kapelu Arch Enemy. Když jsem v klipu viděla, že tyhle zvuky vydává žena, nechtělo se mi tomu moc věřit. Myslela jsem si, že je to nějaký přidaný efekt, že growlovat umějí přece jen muži. Jak říkám, tehdy (vlastně ještě docela nedávno) jsem byla metalem docela nepolíbená. Posilněné alkoholem, začaly jsme se o growl tehdy pokoušet. Kamarádka to vydržela asi tak 10 minut, mně to vydrželo doteď. Dokonce jsem byla v uplynulých letech na pár lekcích growlu a na několika hodinách zpěvu, což je známka toho, že mě to asi vážně bavilo, když jsem byla ochotná zpívat před někým jiným. A baví mě to i teď. Je to vlastně asi můj nejdéle trvající koníček. Od klavíru přes hip hop a breakdance až po hru na housle mě tahle mánie drží nejdelší dobu. Což je fajn, člověk by měl mít koníčky, ať už jakéhokoliv druhu.
Asi z nudy. V létě roku 2018 u mě byla na návštěvě kamarádka. Lehce jsme popíjely a pouštěly si z jejího notebooku hudbu. Já v té době metal ani moc neposlouchala, ale celkem se mi líbilo, co pouští. Pustila tehdy taky, tuším, kapelu Arch Enemy. Když jsem v klipu viděla, že tyhle zvuky vydává žena, nechtělo se mi tomu moc věřit. Myslela jsem si, že je to nějaký přidaný efekt, že growlovat umějí přece jen muži. Jak říkám, tehdy (vlastně ještě docela nedávno) jsem byla metalem docela nepolíbená. Posilněné alkoholem, začaly jsme se o growl tehdy pokoušet. Kamarádka to vydržela asi tak 10 minut, mně to vydrželo doteď. Dokonce jsem byla v uplynulých letech na pár lekcích growlu a na několika hodinách zpěvu, což je známka toho, že mě to asi vážně bavilo, když jsem byla ochotná zpívat před někým jiným. A baví mě to i teď. Je to vlastně asi můj nejdéle trvající koníček. Od klavíru přes hip hop a breakdance až po hru na housle mě tahle mánie drží nejdelší dobu. Což je fajn, člověk by měl mít koníčky, ať už jakéhokoliv druhu.
.
Působíš ve dvou kapelách, mohla bys je pro naše čtenáře alespoň stručně představit?
Od roku 2019 growluju v kapele Zubathaa, která je na scéně už, tuším, víc jak 10 let, a od podzimu 2020 v kapele Psora. Tam jsem přišla prakticky na jejím počátku. Se Zubathou zkoušíme na Rokycansku a kapela má v současné době 4 členy. Hrajeme něco jako djent/progressive/death metal. S Psorou zkoušíme na Tachovsku a je nás tam celkem 5, z toho jsme 2 zpěváci. Hrajeme old school death metal. V obou uskupeních jsem jediná ženská, jinak samí chlapi 😀 Ale myslím si, že jim tam, jakožto holka, nevadím. Alespoň se tak trochu odlišujeme od jiných podobných kapel, kde growlují většinou jen muži.
Působíš ve dvou kapelách, mohla bys je pro naše čtenáře alespoň stručně představit?
Od roku 2019 growluju v kapele Zubathaa, která je na scéně už, tuším, víc jak 10 let, a od podzimu 2020 v kapele Psora. Tam jsem přišla prakticky na jejím počátku. Se Zubathou zkoušíme na Rokycansku a kapela má v současné době 4 členy. Hrajeme něco jako djent/progressive/death metal. S Psorou zkoušíme na Tachovsku a je nás tam celkem 5, z toho jsme 2 zpěváci. Hrajeme old school death metal. V obou uskupeních jsem jediná ženská, jinak samí chlapi 😀 Ale myslím si, že jim tam, jakožto holka, nevadím. Alespoň se tak trochu odlišujeme od jiných podobných kapel, kde growlují většinou jen muži.
.
Vydali jste už nějaké CD nebo videoklip?
Se Zubathou ano. CD s názvem Take a Scythe vyšlo v červnu minulého roku. Už nějakou dobu tlačím kluky do videoklipu, ale covid a další okolnosti nám zatím nepřály. Snad se letos v tomhle ohledu konečně někam pohneme. S Psorou v současné době na CD pracujeme a doufám, že v tomhle roce stihneme i nějaký ten klípek. Muži to asi tolik neřeší, ale u nás žen je vidět každý rok navíc. Já už mladší nebudu a nechci točit klip, až mi bude 50.
Se Zubathou ano. CD s názvem Take a Scythe vyšlo v červnu minulého roku. Už nějakou dobu tlačím kluky do videoklipu, ale covid a další okolnosti nám zatím nepřály. Snad se letos v tomhle ohledu konečně někam pohneme. S Psorou v současné době na CD pracujeme a doufám, že v tomhle roce stihneme i nějaký ten klípek. Muži to asi tolik neřeší, ale u nás žen je vidět každý rok navíc. Já už mladší nebudu a nechci točit klip, až mi bude 50.
.
Přiznám se, že já právě v padesáti začala opravdu žít. Ale dále, co koncerty? Jste v tomhle ohledu aktivní?
Od té doby, co světem hýbe covid, je tahle aktivita samozřejmě bohužel v útlumu. Ale musím říct, že na to, jakou chvilku jsem vlastně v obou kapelách, jsme něco i přes pandemii přeci jen stihli. Doufáme, že nadcházející roky budou už jen lepší a že se nic rušit nebude.
Přiznám se, že já právě v padesáti začala opravdu žít. Ale dále, co koncerty? Jste v tomhle ohledu aktivní?
Od té doby, co světem hýbe covid, je tahle aktivita samozřejmě bohužel v útlumu. Ale musím říct, že na to, jakou chvilku jsem vlastně v obou kapelách, jsme něco i přes pandemii přeci jen stihli. Doufáme, že nadcházející roky budou už jen lepší a že se nic rušit nebude.
Pravidelné zkoušky s kapelou, práce na CD a koncerty jsou asi velkým žroutem volného času?
To je fakt, ale co jiného bych dělala? Moje práce mě sice baví, a moc, někdy dokonce ráda pracuji o víkendu, ale že bych z toho chtěla udělat pravidlo, to asi ne. I od dobré práce je někdy potřeba si odpočinout. Zkoušky jsou pro mě odreagováním, práce na CD mě baví, a na koncertování jsem si už zvykla, dokonce mě to taky začalo bavit.
.
To je fakt, ale co jiného bych dělala? Moje práce mě sice baví, a moc, někdy dokonce ráda pracuji o víkendu, ale že bych z toho chtěla udělat pravidlo, to asi ne. I od dobré práce je někdy potřeba si odpočinout. Zkoušky jsou pro mě odreagováním, práce na CD mě baví, a na koncertování jsem si už zvykla, dokonce mě to taky začalo bavit.
.
Počkej, tebe to dřív nebavilo?
No, jestli mám být upřímná, koncert pro mě ze začátku znamenal obrovské nervy a celý víkend „v háji“. Pokud byl koncert v sobotu, v pátek jsem si horečně opakovala texty, a vlastně už několik dní dopředu jsem se připravovala a doufala, že to nezkazím. Byl to pro mě velký stres. O sobotě ani nemluvím. Divím se, že jsem si z té doby neodnesla žaludeční vředy. Vystoupení jsem pak nějak přežila a druhý den jsem se cítila jako po bitvě. Celou neděli jsem odpočívala a říkala jsem si, proč to vlastně celé podstupuju, když mi to nedělá dobře. No, a pak když koncerty začaly být častější, zjistila jsem, že nemám sílu ani čas se takhle nervovat. A že pro lidi, kteří se na nás přišli podívat, není nejdůležitější na světě to, jestli ve druhé sloce písničky namísto slova, které tam má být, zopakuju slovo z první sloky. Rozhodla jsem se, že to celé nebudu tak hrotit, a že se budu snažit si to spíš víc užít, než to jen „přežít“. Navíc jsem spíš ten typ člověka, co si hudbu a vše užívá vnitřně. Nemám potřebu, ať už jako návštěvník koncertu nebo coby zpěvačka, nikde divoce skákat a šaškovat. Ale někdo to má samozřejmě rád a rád se na pódiu předvádí. Já osobně mám radši, když na naši hudbu vidím skákat a křepčit lidi pod pódiem, to je potom fajn pohled.
No, jestli mám být upřímná, koncert pro mě ze začátku znamenal obrovské nervy a celý víkend „v háji“. Pokud byl koncert v sobotu, v pátek jsem si horečně opakovala texty, a vlastně už několik dní dopředu jsem se připravovala a doufala, že to nezkazím. Byl to pro mě velký stres. O sobotě ani nemluvím. Divím se, že jsem si z té doby neodnesla žaludeční vředy. Vystoupení jsem pak nějak přežila a druhý den jsem se cítila jako po bitvě. Celou neděli jsem odpočívala a říkala jsem si, proč to vlastně celé podstupuju, když mi to nedělá dobře. No, a pak když koncerty začaly být častější, zjistila jsem, že nemám sílu ani čas se takhle nervovat. A že pro lidi, kteří se na nás přišli podívat, není nejdůležitější na světě to, jestli ve druhé sloce písničky namísto slova, které tam má být, zopakuju slovo z první sloky. Rozhodla jsem se, že to celé nebudu tak hrotit, a že se budu snažit si to spíš víc užít, než to jen „přežít“. Navíc jsem spíš ten typ člověka, co si hudbu a vše užívá vnitřně. Nemám potřebu, ať už jako návštěvník koncertu nebo coby zpěvačka, nikde divoce skákat a šaškovat. Ale někdo to má samozřejmě rád a rád se na pódiu předvádí. Já osobně mám radši, když na naši hudbu vidím skákat a křepčit lidi pod pódiem, to je potom fajn pohled.
.
Posloucháš v soukromí jen metal, nebo i něco jiného?
Poslouchám všechno možné. I když je pravda, že v metalu jsem se v poslední době tak nějak našla. Ani náhodou nejsem žádný znalec, jak už jsem říkala, přišla jsem k tomu tak trochu jako slepý k houslím, ale pro mě osobně metal nejlépe vyjadřuje určité emoce. Pro spoustu lidí je to jen „kravál“ a growl je jen „blití“ do mikrofonu, ale má to svoje pravidla a logiku. A taky hloubku. Dojmout mě dokáže jak Chopin, tak třeba kapela Septicflesh. Je to jedno, na stylu moc nezáleží. Ale pokud něco opravdu nemusím, tak je to disco a dechovka.
Poslouchám všechno možné. I když je pravda, že v metalu jsem se v poslední době tak nějak našla. Ani náhodou nejsem žádný znalec, jak už jsem říkala, přišla jsem k tomu tak trochu jako slepý k houslím, ale pro mě osobně metal nejlépe vyjadřuje určité emoce. Pro spoustu lidí je to jen „kravál“ a growl je jen „blití“ do mikrofonu, ale má to svoje pravidla a logiku. A taky hloubku. Dojmout mě dokáže jak Chopin, tak třeba kapela Septicflesh. Je to jedno, na stylu moc nezáleží. Ale pokud něco opravdu nemusím, tak je to disco a dechovka.
.
Mně to nedá, co posloucháš při hezkých chvilkách s partnerem?
No, tak to je přece jasné, to samé. Akorát, že na mého přítele je ta moje hudba prý trochu moc a on by radši uvítal něco jemnějšího.
*
To chápu, děkuji za rozhovor.
*
MarSi
*
Foto:
Jan Nedoma, Petra Krističová, Luděk Blovský, Jiří Klír, Martina Sihelská
*
Krátké video z Psory:
*
Audio Zubathaa:
*
Leave a Reply
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Statistiky
Web spuštěn 1.3.2014