Z HISTORIE STŘÍBRSKÉHO DŮLNÍHO REVÍRU staré fotky!
26 května, 2015|Posted in: Města, Obecné, Ostatní
Vážení čtenáři, rodáci a občané královského horního města Stříbra,
dovoluji si Vám nabídnout pohled do naší nedávné a slavné minulosti. Stříbrský revír vznikl v polovině 12. století nálezem stříbrných a posléze olověných rudních žil. S různě dlouhými přestávkami, většinou spojených s větším či menším válečným konfliktem, se zde dobývalo 800 let, až do roku 1975. Myslím si, že i místní rodáci ve většině případů nejsou schopni určit bývalá místa hald a dolů. Po hornických objektech se slehla zem a velké odvaly kolem města zmizely. Těch pozůstatků je opravdu málo. Při procházce kolem řeky Mže narazíte na ústí štol a ruiny bývalých (mlýnů, posléze hamrů, poté úpraven rud a ve 20. století malých vodních elektráren). Hmatatelně se můžeme dotknout rodinné vily u Červené lávky (vila bývalého majitele fabriky Brokárna), některých dnes po většinu opravených domků v ulici Na Příkopech a u Červené lávky (bývalá hornická kolonie). Bývalý areál jámy č. I nebo-li Langenzug je dnes změněn k nepoznání, zůstalo akorát trafo u jámy. Na kopci Ronšperku je z bývalé trafostanice rekreační chata a objekt kolem jámy č. III nebo-li LEO zůstala strojovna. Zbylé odvaly pokryla příroda během posledních čtyřiceti let k nepoznání. Vždyť ani pamětníci si nepamatují, že před více než sto léty kolem Stříbra do vzdálenosti 5 km nebyly žádné stromy. Kopce Ronšperk, Jirná a Šibeničák byly holé. Přiložené fotografie od přelomu 19. a 20. století až po dnes ukazují postupné změny v hornických areálech. S nastupující modernizací výroby a novými technologiemi dobývání se modernizovaly hlavně pro oko laika na první pohled těžní věže. V polovině 19. století bylo těchto těžních věží kolem města dvacet. Bohužel naši předci pro naši budoucnost zachytili na svých objektivech či obrazech jenom malé torzo těchto objektů.
Přesto doufám, že si rádi prohlídnete alespoň to, co se dochovalo. Pro ilustraci jsem využil i několika fotografií od Dr. Jandy, Městského muzea ve Stříbře, Okresního oblastního archívu v Tachově, Národního archívu v Praze, z archívu DIAMO a archívu města Dinkelsbühlu.
Karel Neuberger
Díky za zajímavý a nevšední příspěvek! 🙂 Musím se přiznat, že mě sesbírané snímky potěšily a když jsem viděla vstupní bránu k ředitelství, tak jsem měla co dělat, abych udržela slzičku, protože tak si ji pamatuji i za Škodovky v osmdesátých letech, kdy jsem tam nastoupila do svého prvního zaměstnání. Děkuji všem, kdo takové fotky střádáte, sbíráte i půjčíte ke zveřejnění. 🙂
Hornický zvonek z r.1777
1809 Mies, pečetě stříbrských těžařstev
1834 stříbrské kovárna – plán
1850 Grimm_Johann , první báňský hejtman ve Stříbře
1850 Mies, Kniha horních přísah
1850 Mies,Kniha horních přísah, obálka
1890 Mies, bývalý Koubkův mlýn, naproti pohled na portál vodního kanálu do štoly Prokop
1895 pohled na jámu Langenzug
1895 pohled na objekty jámy Frischglück
1900 jáma Langenzug
1905 důl Langenzug
1915 Mies – společné foto, vpravo účastníci v hornických uniformách z dolu Antoni Verhau
1924 huť
1924 Pohled na řeku a haldy u Pičmana a Dlouhého tahu
1924 úpravna na Milíkově
1925 jez U Floriána
1926 hornická kapela z cechu Adalberti zeche ze Stříbra, kapelník Felix Haas
1926 jáma LEO na Ronšperku ve výstavbě, pohled od jihu
1927 jáma LEO
1927 pohled na jámu LEO z Palackého ulice
1927 pohled na jámu LEO s úpravnou
1928 budovy na Dlouhém tahu
1928 budovy u Dlouhého spodního tahu
1928 jáma Leo
1928 pohled na elektrárnu U Pičmana
1928 pohled na elektrárnu U Pičmana
1928 severní jáma
snímku se dostalo popisu: „Důl Frischglück, založený r 1781, byl spolu s dolem Dlouhá Žíla poslední provozovanou šachtou před ukončením těžby v r.1909“. Frischglück (překládáno jako „Svěží štěstí“,někdy též „Nové štěstí“) byl další významnou šachtou, jejímž prostřednictvím byla těžena „Dlouhá žíla“. Řečenému dolu přidělila poválečná těžba evidenční nálepku „Jáma.II“. Situován byl v poli směrem jižním, na dohled od Jámy I.
1930 důl Brokárna
1930 jáma Severní – pohled na těžní věž a budovu
1930 pohled na budovy Severní jámy
Tato série čtyř fotografií byla pravděpodobně pořízena v jeden den blíže nezjištěného roku – přibližně v polovině devadesátých let 19. století. Pokud je tento předpolkad správný, pak můžeme v dataci vycházet z následujících markant: Zřetelná je střecha obecné školy – 1872, chybí Chebská brána – zboř.1877, chybí vzrostlý smrk o Harlassova mlýna – tj. po r.1893, neexistuje ale čp 193 – výstvba v posledních 2 – 3 létech 19.stol.
Výřez ze snímku.
1933 nad Brokárnou
1933 odvaly jámy Langenzug
1933 po demolici objektů na jámě Frischglück
1933 původní jez n alouce pod Floriánem
1934 elektrárna U Pičmana
1934 pohled na odvaly a objekty Brokárny ze skal v parku
1936 haldy u prokopské a kanál
1936 po demolici úpravny, zůstává rozvodna
1936 po demolici úpravny
1936 ústí štol na Spodním Dlouhém tahu
1937 pohled od města na důl Antonín Verhau
1940 budova na Dlouhém tahu
1940 elektrárna u Pičmana
1940 objekty u dědičné štoly Prokop
1940 potravinové lístky pro těžce pracující
1940 původní portál dědičné štoly Prokop
1940 ústí jámy LEO
1945 odvaly na Dlouhém tahu
1945 pohled na původní portál štoly Prokop
1946 pohled na štolu Spodní dlouhý tah, ještě stály domy před štolou, těsně po válce
1950 pohled na areál fabriky Brokárna
1952 – Zmáhání Jámy č. I.
1953 – Důl Kšice
1955 jáma III.
1955 Kaplička u jámy II.
1955 pohled na budovy u Dlouhého spodního tahu od západu
1955 propady 1955
1955 propady před jámou Brokárnou
1956 pohled na jámu III
1956 pohled na jámu I
1956 propady na žíle Bohaté požehnání – detail
1957 – kousek historie – odvaly u Mže
1957 pohled z věže jámy II
1958 – jáma Kšice v zimě
1958 jáma Jirná
1958 odval jámy II
1958 pohled na odval jámy I
1958 pohled na závod I
1958 propadlé dobývky mezi jámou I
1959 – Dunorská a Kardašová na haldě Kšické šachty
1960 jáma Brokárna
1960 jáma Milíkov
1960 odvaly u řeky Mže
1960 propadlé dobývky
1961 – jáma Jirná
1961 jáma Milíkov
1962 – Těžní věž Jámy Brokárna
1962 hornická kaplička v Sytně u dolu Frischglück
1962 pohled na jámu III
1962 pohled na těžní věž a strojovnu šachty Milíkov
1963 jáma č. III
1963 jáma II.
1964 – lom Rabštejn 3
1964 pohled na jámu Milíkov
1965 – stará jáma č.I
1965 jáma I.
1965 jáma I. koridor 1
1965 jáma I. – koridor,
1965 jáma I.- ředitelství
1965 jáma I.
1965 jáma I.
1965 jáma III,
1965 Jámy č. I.
1966 – demolice věže Miíkov
1966 jáma1
1966 ředitelství RD
1968 – elektrárna k dolu III
1968 – Jáma I z ptačí perspektivy
1968 – nová věž jámy I,.
1968 jáma I.
1968 jáma I.
1968 jáma I.
1969 – jáma č. I
1969 – jáma I.
1969 – jáma I-1
1969 jáma I 7
1969 jáma I. 8
1969 jáma I.
1970 – Jáma č. III. zima,
1970 – Jáma č. III. zima
1970 jáma I.
1970 Jáma š. III. zima
1970 Komín 1113 pro dopravu materiálu, zima
1970 pohled na jámu z nádvoří
1970 špinavá šachta
1972 – Těžní věž Jámy č. III.
1972 jáma I.
1972 pohled do ústí dědičné štoly u Milíkova – od řeky
1973 pohled na jámu č. I od západu
1974 jáma I 2
1975 – Jáma 3
1975 jáma III.
1976 – Jáma 3
2009 pohled na portál štoly Prokop
2009 pohled na štolu Horní parková
2009 portál štoly Dlouhý tah
budovy fabriky na lití broků – Brokárny
jez vybudovaný pro návod vody z řeky Mže do kanálu ve štole Prokop
odvaly ze štoly Prokop u Červené lávky
štola Magdalena