Stříbrské muzeum hostí od pátečního večera výstavu obrazů Jana Rybeckého ze Stříbra, jednoho z členů Klubu výtvarníků Borska. Výstava nese název Jak šel čas  a zahrnuje desítky děl, pastely, akvarely i olejomalby. Autora postupně představili návštěvníkům ředitel muzea Zbyněk Navrátil, předsedkyně Klubu výtvarníků Borska Pavla Kabíčková, místostarostka  Boru Jana Šperková, poslanec Václav Votava a senátor Miroslav Nenutil.  Zazpíval i Pěvecký sbor ze ZŠ v Mánesově ulici pod vedením Blanky Červené.

Autor Jan Rybecký není žádným nováčkem, jeho díla se už vystavovala nejen v naší republice, ale také v zahraničí, například ve Vídni. Původem je z jižní Moravy, do Stříbra jej osud zavál v roce 1968, neboť tam potkal svou životní lásku Jitku, se kterou má dva, také velmi nadané, syny Martina a Pavla. Ti se kromě uměleckému tvoření obrazů a soch, věnují také muzice a mají svou kapelu. Autor sám je velmi skromný a těší se z radosti druhých. „Víte, já jsem rád, že lidé moje obrazy chápou jako radost, že je oslovují a jak někteří říkají, že jsou pro ně léčebnou terapií. Vždyť i já do těch obrazů vkládám svou radost a energii,“ říká s úsměvem autor, který maloval už v dětství různé karikatury a obrázky a pak se učila na zedníka. „Jsem vyučen zedníkem a časem jsem si vzdělání ještě rozšířil. Jak jsem si tak maloval, měl jsem i štěstí, jednou jsem potkal akademického malíře Františka Hodonského, a ten mi hodně pomohl a poradil, moc si toho vážím. Brával mě do plenéru, předával zkušenosti, byl mým konzultantem,“ řekl autor, který nejraději kreslí lesy a přírodu, ale na výstavě můžete překvapivě vidět i pražský Karlův most.

Manželka Jitka Rybecká všechny své chlapy vždy podporovala. „Já to beru jako svou povinnost a za to má doma tolik krásy a tvorby od mých nejdražších. Mít v rodině tři umělce, to vám velmi obohatí a přikrášlí život, to je vlastně velké životní štěstí,“ říká s úsměvem autorova žena Jitka.

Na výstavu přijel i František Hraník z Malovic. „Jan Rybecký je výjimečný člověk, který má zajímavý vidění přírody. Na těch obrazech jsou všechna ta místa k poznání, já je znám, mohu posoudit, jak ojediněle to malíř ztvárnil. Má prostě dar od Boha,“ řekl malovický návštěvník.

Až z Hradce u Stodu přijel i Jaroslav Milnařík. „Já se s Honzou znám asi tak roku 1969, kdy jsme spolu pracovali a stavěli. Je to bezvadný kluk a kamarád. Však také proto jsem dnes přijel, abych ho pozdravil i podpořil, zaslouží si to,“ řekla Milnařík.

Výstava bude zpřístupněna do 18. března v provozních hodinách muzea od úterý do pátku od 9 do 16 hodin, polední pauza od 12 do 13 hodin.