Už dvanáct let se scházejí u májky Borovanští, aby se u ohně domluvili, jak se ráno setkají v prvomájovém průvodu. Tato původně vtipná myšlenka za ty roky nabrala spád tradice, bez které si tamní obyvatelé už ani neumí 1. Máj představit. „Začalo to fórkem, že jsme asi v roce 2004 byli společensky unavení a hecovali jsme se, že rovnou od ohně jdeme do průvodu. No a ráno se nás fakt pár sešlo a šli jsme. Všichni se smáli, ale za rok nás šlo víc a už jsme měli vyzdobené traktory. A každý rok se někdo přidal a pořád se to zdokonalovalo. Teď už se sem sjíždějí lidé z celého okolí, někdo se zapojí, jiní na čumendu,“ uvedl Josef Trykar z Borovan spolu s Josefem Tejkalem z Boru, který měl projev k lidu.

Lidé měli dobová mávátka, kroje, pracovní oděvy, traktory táhly valníky, na kterých se vezly mávající děti, nebo třeba i myslivec se střeleným prasetem. Solený domácí chléb podala řečníku Jana Bartošová z Mlýnce u Přimdy, která s manželem Janem přijeli ve slovenských krojích. „Pro nás je to zábava s bezvadnými lidmi a pěkný májový zážitek. Upeču domácí chleba, ten tu sníme, opečeme si buřty na ohni. Pak ještě jedeme do Kundratic u Přimdy, tam je odpoledne něco podobného. Kroje mám z domova, původem jsem totiž ze Slovenska,“ uvedla Bartošová.