TOMÁŠ TÓTH: Ve škole mi zakazovali malovat..

Březen 28, 2014|Posted in: Rozhovory

Talentovaný mladý malíř ze Stříbra své obrazy už několikrát vystavoval ve stříbrském muzeu. Jmenuje se Tomáš Tóth, je mu 28 let a ve Stříbře žije od narození. Je dva roky ženatý, doma jej kromě manželky rád očekává i syn Tomášek.  Pan Tóth vystudoval stříbrské gymnázium a nyní pracuje ve výrobním závodu švédské firmy, která vyrábí automatické dveřní systémy, jako výrobní inženýr linky.

Jaký je Váš největší koníček?  V současné době rodina, a hlavně 1,5 roční synek Tomášek.

 Do povědomí nejen Stříbrských jste se dostal díky výstavě Babí léto, jaké obrazy jste tam měl? Na výstavě jsem měl sérii olejomaleb s takovou možná skandinávskou tématikou (rozbouřené moře, maják, plachetnici, labuť, zasněženou krajinu) a několik spíše venkovských výjevů (kočka, máky, větrný mlýn)

Čím malujete a jaká témata si vybíráte? Maluju především olejem, je to vlastně to první, čím jsem začal pořádně malovat…Olej je krásně plastický a samy barvy docela zajímavě voní. To se ale nedá říct o ředidle, kterým se myjí štětce od olejových barev, a tak jsem v poslední době také namaloval pár maleb akrylovými barvami, které jsou naopak ředitelné vodou, což je pohodlnější.

Co se témat týče, vybírám si taková, která mi učarují něčím neobyčejným, buď uhrančivým pohledem kočky, a nebo živočišností přírody. Téma mě musí zaujmout i barvami. Jako například jeden z mých posledních obrazů – Benátky, kde jsem maloval cihlově rudé budovy, což mě neobyčejně bavilo.

 Co se svými díly děláte? Jsou na prodej? Obrazy maluji spíše pro radost a pro uvolnění, a tak většinou zaujímají místo na nějaké zdi v rodině, u rodičů, na chalupě a podobně. O prodeji jsem nikdy nepřemýšlel, alespoň ne tak vážně, abych obrazy nabízel. Jak jsem říkal, maluji především proto, že mě to baví, a stejně tak si ke každému obrazu během malování a během času na něm stráveném vybuduji pouto. Bylo by asi zvláštní se toho oblíbeného obrazu zbavit. Stejně tak jako se nezbavíte obnošeného trička, protože je vám pohodlné a příjemně se vám nosí, i kdybyste si mohli koupit nové. Naneštěstí, alespoň u mě, není malování obrazů žádným plivátkem na kvanta kusů, abych si třeba takových obrazů mohl namalovat víc, a tím pádem tedy nějaké prodat. Možná raději obraz daruji.

Kdy jste zjistil, že chcete malovat, vedl Vás k tomu někdo? Malování mám rád pravděpodobně od dětství, a stejně tak, jako jiné rukodělné a tvůrčí práce, zalíbení v malování mi zůstalo do teď…Vyloženě mě k tomu ale nikdo nevedl. Spíš mi naopak ve škole zakazovali si malovat a kreslit do sešitů, namísto psaní si poznámek, a možná právě proto jsem maloval a maluji dál a dál..

Máte ještě i jiné koníčky? Na další koníčky člověku už moc času nezbývá, a dokonce ani na to malování není vždycky chvilka, ale třeba ani chuť…Přesto si ještě v dalších chvilkách čas od času najdu prostor pro poslech hudby, na plavání, lukostřelbu, anebo třeba na výrobu tradičních šípů.

Čemu dáváte přednost – televizi nebo knize? Přiznám se že ke čtení knihy mi schází odhodlání, ale jakmile se odhodlám, tak hltám. Knihy mě jinak moc baví. Mám je rád, protože jsem klasik, a jsou mi stále sympatičtější, než kdejaké tablety a e-booky. Televize je u mně spíše kulisa, raději zajdu do kina.

 Jak nejraději trávíte dovolenou? Nejraději dovolenou trávím naprosto jinak, než když nemám dovolenou. To znamená, že si rád vyrazím s rodinou někam na rekreaci, výlet, zájezd, prostě někam, kde to třeba moc neznám a můžu se podívat na nová místa, poznat nové kouty jiných měst, a hlavně u toho všeho jen relaxovat a odpočívat a užívat si. Když jsme na nějaké dovolené s rodinou a máme placené ubytování, mám moc rád chození na snídaně. To je moje malá záliba.

 jaké oblíbené motto? Oblíbené motto nemám, ale u mně platí všemi známé – všude dobře doma nejlíp.

Co byste popřál čtenářům?

Nejradši bych každému z nás popřál, aby se nám dařilo v tom co máme nejraději a na čem nám záleží, protože to nás dělá šťastnými. A myslím že člověku, když je šťastný, v ten moment na světě nic neschází.

toth tomas (2)