STARÝ MOST S VĚŽÍ VE STŘÍBŘE

6 dubna, 2014|Posted in: Obecné

2 087x přečteno

Starý most s věží ve Stříbře

V novinách 5+2 se dne 21. února objevila stať o našem starém mostě s věží.

Autorka článku se jmenuje Lucie Sichingerová a píše, že po 15 letech spěje obnova mostu ke zdárnému konci, bude zachráněn. Rekonstrukce začala v roce 1999. V roce 2001 byla obnova zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR.

Je ojedinělý tím, že je zachován jako  renesanční, nikdy nebyl přestavěn, má věž jako má most Karlův v Praze. Ten má dvě, staroměstskou a malostranskou.

Náš most byl postaven v letech  1555 – 1560 španělským stavitelem Benediktem z Volchem z Ferrolu. To hlásá právě nápis na věži, který byl také při rekonstrukci obnoven. Ještě si Stříbrští dobře uvědomují, že nápis byl v 16. století napsán česky a teprve pozdější léta po Třicetileté válce přinesla Stříbru germanizaci.

Most se stal symbolem města, malují ho malíři, fotografují fotografové a vyjímá se na každé publikaci o našem městě.  V roce 2011 se stal náš most s věží námětem zlaté pamětní mince z cyklu Mosty České republiky.

Šly tudy dějiny, jiný most do města nebyl. Tudy vstoupila americká armáda při osvobozování Stříbra v květnu 1945. Zde zanechal nápis o průjezdnosti brány pan Clyde Kessen. Je tu napsáno CLEARENCE 12´ 7´´.

19. listopadu 1954  byl otevřen most nový,  most Míru, který pak navázal na obchvat kolem města.

Stříbro a tedy i most ležely od středověku na  stezce nazývané Via Karolina. Začal ji budovat Karel IV., aby spojil Prahu a Norimberk. Jednou ze základních snah českého krále a císaře Říše římské Karla IV. bylo posílení ekonomiky českých zemí. Do geograficky uzavřených Čech, kterým se dálkové cesty vyhýbaly, chtěl přivést mezinárodní obchod a tím posílit ekonomiku. Z Norimberka pokračovala cesta do Bärnau přes hraniční hvozd k Tachovu, prvnímu opevněnému městu s hradem, tam pak na Kladruby, kde byl bezpečný klášter. Pak už přišlo královské město Stříbro, také ohrazené pevnými hradbami.

Nemůžeme si představovat, že snad tudy vedla opravdu cesta. To bylo jen zabezpečené cestování mezi jednotlivými záchytnými body. Sám velký císař Karel IV. prý po této cestě putoval 52 x.

Pak procházela Via Karolina různými proměnami podle toho, jak se měnil náš vztah k sousednímu Německu. Po roce 1989  se vztahy obnovily a parta nadšenců se rozhodla, vztyčí podél té původní Via Karolina milníky.

Nejpilnější je spolek Terra Tachovia, který vztyčil na trase Via Karolina  více než 10 milníků. Na nádvoří tachovského zámku je milník času věnovaný českému knížeti Soběslavu I., Václav II. má svůj milník nad vsí Pernolec a Trnová, Janu Lucemburskému je věnován milník času u paty Říšské brány  u řeky Mže v Tachově.

Karel IV. má milník také u vsi Trnová jako Václav II.

My ve Stříbře  nemáme žádnou organizaci, která by se milníkům času věnovala. Přesto jeden milník máme. Pan Mgr. Miroslav Nenutil se organizačně a finančně  podílel na vytvoření milníku času na Zlaté stezce  Via Karolina z Prahy do Norimberka. U starého mostu s věží je na skále tento artefakt, připomíná našeho nejslavnějšího rodáka Jakoubka ze Stříbra. Milník byl vztyčen v roce 2010.

Ještě k tomu umístění takovou perličku: proč je na tak zastrčeném místě? Inu, tudy vedla přes starý most s věží Via Karolina.

Na našem nově opraveném náměstí vede kovová linie šikmo přes celou plochu z ulice Benešovy do ulice Plzeňské. Tam si taky můžeme přečíst, že tudy vedla Zlatá stezka – Via Karolina. Protože je náš most tak slavný , bude pokračovat jeho oprava ještě v tak zvané inundační části, která vede  od samotné věže až k hotelu U Branky.

Každoročně je otevřena mostní brána i s bytem věžníka ve dnech historických památek. Bydlel tu věžník, vybíralo se tu mýto a i jinak sloužila věž k úkonům, pro nás dnes neznámých. Uvnitř můžete navštívit místnost s komínem, kde věžník žil, dále  komůrku, která byla toaletou. Měla výrazně znějící název: výsernice. To jsem si nevymyslela, to napsal ve svém historickém věstníku Stříbrska č. 3 pan Mgr. Miroslav Cvrk starší na str.17.

Tím také uvádím zdroj většiny svých informací o mostu s věží: Kamenný most, Miroslav Cvrk , Brno 2010.

Jindřiška Netrvalová, kronikářka Stříbra