O Ježíši a jeho životě se toho nejvíce dočtete v Bibli, ve které je sepsáno křesťanské učení. Římskou říší utlačovaný židovský národ věřil v lepší časy, jejichž předzvěstí mělo být narození Mesiáše (mešiach – ten, který je očekáván nebo také Kristus – posvěcený). Měl se jmenovat Ježíš. Bůh vyslal anděla Gabriela k panně jménem Maria, zasnoubené s Josefem z rodu Davidova. Řekl jí, že na ni sestoupí Duch svatý a ona počne syna, který bude také svatý  a dá mu jméno Ježíš. Marie porodila Ježíše v městě Betlémě, kam se vydali s Josefem kvůli sčítání lidu a protože nebylo jinde místo, uložila jej do jeslí.

23.prosince končí Advent a začínají vánoční svátky.

24. prosince

je Štědrý den a slaví se narození Adama a Evy, prvních lidí, které stvořil Bůh. Narození Ježíše se slaví až o den později. Večerní nadílka je s tímto dnem spojena již od 14.století a symbolizuje z hlubšího pohledu štědrost Boha Otce.

25.prosince   Boží Hod vánoční

Slaví se narození Ježíše v Betlémě. Slaví se Půlnoční mší. V tento den se sloužily ještě dvě mše – Jitřní (za svítání) a Velká (dopoledne). V tento den se oslavuje a hoduje, schází se rodina, rozjímá se. Nesmí se pracovat.

26. prosince – Svatého Štěpána

Den je zasvěcený Svatému Štěpánovi, mučedníkovi, který hlásal příchod Ježíše a byl za to židy ukamenován. Tradicí jsou obchůzky koledníků.

27. prosince . Svatý Jan Evangelista

Dříve se slavil i tento den, který byl zasvěcen apoštolovi, jenž se staral o Marii (Ježíšovu matku) v době po jeho smrti. Nepřátelé ho nenáviděli tak, že ho hodili do kotle s vřelým olejem, ale jelikož byl pod Boží ochranou, tak mu horký olej ani otrávené víno neublížilo.

28. prosince -Svátek Mláďátek

Tento vánoční svátek se nyní připomíná již jen při mších v kostelech. Mláďátka jsou Betlémské děti, které dal vyvraždit král Herodes, když marně hledal v Betlémě narozeného Ježíše a jeho rodiče.

VÁNOCE A JEJICH SYMBOLY.

BETLÉM: Místo, kde přišel na svět Ježíš. Tradice stavění betlémů je starší než zdobení stromečku. Založil ji František z Assisi, kdy v roce 1223 při oslavě narození Krista postavil v jeskyni živé jesle se zvířaty a lidmi. Tato tradce se rozšířila do celého světa. V různých krajích se stavěly jiné betlémy, nejčastěji se usazovaly do kostela, kolem 18.století se ujaly také v domácnostech šlechty a nakonec pronikly i mezi venkovský lid.

STROMEK: Přesný důvod použití jehličnatého stromu jako vánočního symbolu není přesně znám. Snad je to proto, že strom spojuje všechny tři části světa. Svými kořeny zasahuje do země (Peklo), kmen symbolizuje materiální svět (Očistec) a větvě sahají do nebe (Nebesa). Jehličnany jsou věčně zelené, tedy symbol věčného života. Do Čech se tradice zdobení vánočního stromu dostala v 19.století z Německa. Zdobení stromečku záviselo na krajových zvyklostech a na sociálním postavení dané rodiny. Na výrobu ozdob se používali pouze přírodní materiály v podobě ořechových skořápek, zrní, kukuřice, koření, sláma, kukuřičné listy a ústřižky textilu. Na strom se zavěšovala jablíčka, v mouce obalené ořechy a šišky, z papíru se vyráběly hvězdy, řetězy a různé květy. Na stromek se věšelo také různé vánoční cukroví a křížaly.

JMELÍ:Jmelí je stálezalená rostlina parazitující na jiných stromech. Vidíme jej ve větvích stromů jako zelené chomáče- keříčky.Podle jedné křesťanské legendy rostlo kdysi jmelí jako strom. Z jeho větví prý Josef vyřezal o Vánocích kolébku pro Ježíška. Legenda dále praví, že po třiatřiceti letech tento strom porazili Římané a z jeho kmene vyrobili kříž, na kterém Ježíše ukřižovali. Jmelí pak seschlo do malých keříků a stejně jako jsou křesťané živi z Kristova těla,… tak i jmelí žije ze živin jiných stromů.Větvička jmelí většinou nechybí o Vánocích v žádné domácnosti a čím více má na větvičce bílých bobulek, tím větší štěstí čeká domácnost, kde je v novém roce umístěna. Má prý moc zahrnout dobrem všechny, kdo pod ní projdou. Podle lidové pověry prý jmelí nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, a nikoliv tomu, kdo si jej koupí sám.Jmelí je jedovaté!
Dnes si můžeme před Vánoci koupit větvičky zeleného, stříbrného nebo zlatého jmelí. Jmelí dozrává v zimě, kdy nedozrává téměř nic a jeho plody vypadají jako perly. Po utrhnutí jmelí časem zežloutne a připomíná tak slunce a jeho životodárnou sílu. Podle starých Keltů jmelí přináší plodnost, od nich tedy přišel zvyk líbat se pod zavěšeným jmelím. Lidé věřili, že jmelí má moc vyvolat a udržet vztah muže a ženy pohromadě díky svým lepivým kuličkám.

CUKROVÍ A VÁNOČKA: Umíte si představit Vánoce bez cukroví a vánočky? Já ne, právě vánočku peču :O)
Podle zvyku z konce 19. století by na stole mělo být sedm nebo třináct druhů vánočního cukroví. U chudších lidí tvořily vánoční cukroví i obyčejnější druhy pečiva, jako vdolky, koláče, buchtičky, záviny a samozřejmě perník. Nejvýznamnější vánoční pečivo je Vánočka, o které jsou zmínky již ze 16.století a váže se k ní hodně pověr. Vánočka se pletla z devíti pramenů, přičemž čtyři spodní znamenaly slunce, vodu, vzduch a zemi. Tři prameny uprostřed symbolizovaly rozum, cit a vůli a vrchní dva prameny představovaly lásku a moudrost. Při pečení vánočky si hospodyně měla vzít bílou zástěru, a šátek a při hnětení těsta nesměla s nikým hovořit. Při kynutí těsta měla skákat hodně vysoko, snad proto, aby těsto nadskočilo. Někde se do Vánočky zapékala mince a kdo ji našel, zajistil si tím zdraví a hojnost na další rok.

RYBA: Narození Ježíše se datuje do období, kdy právě končil Věk Ryb, proto je s Ježíšem tento symbol spjatý. V našich zemích je od 19.století ryba součástí štědrovečerní hostiny. Je považována za postní jídlo. Při kuchání ryby si schovejte pár šupinek do peněženky, aby se vás držely v příštím roce peníze.

DÁRKY:Nadělování dárků o Vánocích má svůj původ již v legendě o narození Ježíška. I jemu lidé nosili vše, co zrovna měli, aby pomohli Svaté rodině. Smyslem vánočního obdarovávání by měla být radost nejen z toho, že dárky dostáváme, ale především z toho, že je darujeme.

Dárkem nemusí být jen hmotná věc, ale i krásné slovo, pohlazení, vyjádření citů, nebo i přání pro někoho.

Přeji všem lidem dobré vůle radostné a požehnané Vánoce           Hana Štollová