Připomíná mi to hlášku „Nedotýkejte se drátů na zem spadlých!“ Povýšili, či ponížili jsme své děti na úroveň vysokého napětí? Pravda, situace mezi generacemi často nepostrádají napětí, ale opravdu se bychom se neměli dotýkat dětí?

Děti potřebují řád a lásku. Potřebují dotyky, které jim dávají možnost pocítit sama sebe, sounáležitost se svojí smečkou a tím získávají sebeuvědomění a sebedůvěru. Přiměřeně svému věku.

Vzpomínám si, kdysi dávno jsem viděla film, ani už nevím, jak se jmenoval. Od té doby jsem viděla filmů spousty, u mnoha z nich si pamatuji i název, ale jen v tomto byla scéna, která ve mně zůstala na věky. Malý chlapeček zhruba pěti-šestiletý, jehož matka je tvrdá a bezcitná jako kámen, vidí fenku lízat svá štěňata. Večer se ke své mámě přitulí se slovy: „Maminko, já bych si nejvíc na světě přál, abys mě lízala…“ Matka dítě s odporem odstrčí a s opovržením řekne: „Fuj, ty jsi čuně, je mi z tebe špatně!“

Tahle scéna se mi často v životě objevovala před očima a já díky ní své malé děti, ne nelízala, ale hodně pusinkovala. Pokud tedy chtěly. Když později na veřejnosti, už coby školáci, se styděly za pusu od mámy, nenutila jsem je. Často si ale v soukromí pro pomazlení přišly.

Děti touží po lásce.

Loni před Vánoci mi děti ve věku 8 – 10 let na otázku „proč se těší na Vánoce“, odpovídaly „protože se sejdeme všichni u stolu a budeme spolu jíst“. Nejen, že jsem si sedla po téhle odpovědi na zadek, ale bylo mi některých i líto. Děti potřebují lásku, pohlazení a společné sdílení. Do určitého věku, jistě. A proto jim je dávejme do doby, dokud po tom touží. S patnáctiletým puberťákem se už, matky, nepomazlíme.

Ano, žijí mezi námi. Úchylové! Ale považovat každého, kdo se s malými dětmi pomazlí, každou učitelku, která v bazénu pomáhá dětem s hygienou, za sexuálního zvrhlíka, je špatně. Neubráníme své potomky tím, že zakážeme učitelkám dohlížet na žáky ve sprchách, rodičům koupat se s dětmi společně ve vaně, převlékat jim spodní prádlo, utírat zadek. Děti můžeme chránit jen tak, že si s nimi o nebezpečí zneužívání budeme povídat, a budeme v nich pěstovat zdravé sebevědomí, odvahu a víru, že za nimi rodiče vždy stojí.

Nepodřizujme se, většina menšině.

Autor: Zuzka Součková