HORNICKÉ VZPOMÍNÁNÍ

12 září, 2020|Posted in: Obecné

1 287x přečteno

Ve čtvrtečním odpoledni se sešla na pozvání K.Neubergera ml. ke vzpomínání z časů dolování ve stříbrském revíru šestice starých horníků, kteří zde leccos zažili. Vzpomínky staré minimálně 50 let jsou možná dnes již historickým mementem. Kdo si ze současných obyvatel města uvědomí, že se tady těžila olověná ruda a tito pánové jsou takříkajíc živými legendami. Nejstaršímu z nich je letos 90 let, na šachty nastoupil v roce 1951. Jeden z nich dělal štajgra, druzí dva se hornickému řemeslu vyučili v Příbrami a ve Zbůchu. U dvou z nich to bylo pokračování rodinné tradice, kdy jejich otcové či dědové na stříbrských šachtách pracovali v minulosti. Všichni se shodli, že to byla těžká, ale i zajímavá práce, občas s velkým štěstím, které k této práci patří. Dovedli si slušně vydělat, jeden z nich posléze pracoval na uranových dolech v Zadním Chodově. Co Vám budu vyprávět, nejhlasitější z nich byl ten nejstarší, asi nejvíce si pamatuje ten nejmladší. Ale celkově mohu z poslechu jejich rozhovorů nabít jednoznačného dojmu, že si pamatují, a když ne, tak dají hlavy dohromady a nakonec si vzpomenou. No někteří současníci by z nich měli „horkou hlavu“ co všechno ví a pamatují, protože nezůstalo jen u hornictví, ale probírali se různá stará rodinná tajemství. Vůbec by se jim nechtělo domů, nakonec jsem musel zasáhnout a vyhnat je domů s příslibem dalšího setkání. Hornické historky budou určitě součástí kapitoly vzpomínek stříbrských horníků v další mé připravované publikaci. Ti, kdo budou váhat s vánočním dárkem, jsou již nyní upozorňováni na další titul o stříbrském hornictví, v pořadí již 13, který vyjde v měsíci říjnu.

Zdař Bůh

K.Neuberger

.