Z HISTORIE TOALETNÍCH POTŘEB: mýdlo

11 března, 2014|Posted in: Obecné, PRO ŽENY

4 840x přečteno

Z HISTORIE TOALETNÍCH POTŘEB – část 1.

KAŽDODENNÍ , TAJNÝ, INTIMNÍ SPOLEČNÍK: MÝDLO

Každý den saháme po mýdle. V dnešní době v mnoha domácnostech nahradilo mýdlo tuhé, mýdlo tekuté, ale pořád je to mýdlo, které má tytéž účinky.

Hlavním úkolem mýdla je zbavit nás špíny. Některá mýdla dezinfikují, některá ovoní, některá díky svým složkám a přídavkům léčí. Paradox je, že voda jako taková při dotyku s kůží na těle se shlukuje do kapiček a má tendenci stéci. Mýdlo je smáčedlo, které naruší strukturu vody – jejích kapiček a spolu k pokožce jakoby přilnou. Mýdlo na sebe naváže zrníčka špíny, uzavře je do sebe a pak tekoucí vodou všechno spláchneme. Mýdlo zároveň rozpouští tuky, které jsou součástí špíny.

Co je to mýdlo? Nejdůležitější surovinou pro výrobu mýdla staré doby byl hovězí lůj, žíravé draslo a pryskyřice. Lůj se nasekal na malé kousky do kotle a rozvařil. Do kotle se přidalo žíravé draslo a vařilo se celý den. Potom se mýdlo nalilo do forem a nechalo se 3 dny odležet. Pak se mýdlo vyklopilo z forem a drátem rozřezalo. Mýdlo se prodávalo na váhu. Ve středověku byla voda a mýdlo považována za škodlivou pro lidský organismus. Mýdlo proto zažívá svůj velký úpadek, neboť bylo využíváno jen k praní oděvů a občas k čištění příbytků. Po přelomu 19. století mýdlo „slaví“ svůj velký návrat.

Dnes za pomoci průmyslových složek a esencí vypadá mýdlo jinak.

HISTORIE MÝDLA V ČECHÁCH

Za dob Přemyslovců se mýdlo vyrábělo doma, staraly se o jeho výrobu hospodyně. Na trhu mýdla nebyla. V roce 1464 byl v Praze založen cech mydlářů a vzniklo řemeslo „mydlářství“.

O rozšíření a dá se říci o velkovýrobu mýdla se v Čechách postarali otec a syn Schichtovi. Ve svém domku v Rynolticích u Liberce v roce 1848 začali vyrábět mýdla a zásobovali své okolí severní Čechy. V roce 1882 jeden za synů vybudoval továrnu na mýdlo. Tato továrna byla před první svět. Válkou jedna z největších, která zásobovala Evropu mýdlem. Po druhé světové válce byla rodina Schichtů odsunuta a jejich „mýdlové království“ zestátněno. Tato továrna je známá jako severočeská SETUZA.

LETEM SVĚTEM ZA HISTORIÍ MÝDLA

BABYLON – právě zde byl nalezen první recept na výrobu mýdla, a to již z doby 2800 let př.n.l. Návod byl napsán na hliněných tabulkách a zajímavé bylo, že mýdlo nebylo určeno k mytí, ale k hojení ran. Hlavní přísadou zde byl kassiový olej, louh a voda.

EGYPT –kolébka hygieny, vyspělá civilizace používala mýdlo ze směsi přírodních a zvířecích tuků a zásaditých solí. Recept byl nalezen na starém papyru a zmiňuje se i o praní prádla.

ŘECKO – má vlastní legendu o mýdle. Ta praví, žena ostrově Lesbos se přihodila významná událost. Na jedné skále stával chrám, na jehož obětních hranicích byla zpopelňována zvířata k uctění olympských bohů.Kolem obětiště se hromadily kusy zvířecího tuku, popela a zbytky ohořelého dřeva. Když pršelo, sékala do řeky zelenožlutá hmota z těchto zbytků. Ženy co sem chodily prát prádlo brzy zjistily, že voda s příměsí těchto zbytků pere prádlo lépe.

ŘÍMANÉ – Gaius Plinius ve své encyklopedii Historia Naturalis uvádí, že mýdlo vynalezli Galové, proto je i dodnes mýdlo značeno saipo – sapo. Zde se mýdlo vyrábělo z kozího tuku a popela.Na pergamenu řeckého lékaře z roku 164 stojí, že se s touto hmotou dá čistit – mýt.

ARABOVÉ – byli velmi chytří chemici a vyráběli mýdla jako první pomoci hydroxidu sodného. Arabská mýdla v dávných dobách byla barevná a dokonce voněla. Arabové nesou i privilegium výroby mýdla na holení a mýdla tekutého.Právě oni byli první, kdo začal mýdla vyvážet do celého Orientu a Evropy.

USA – V roce 1806 založil William Colgate newyorský koncern na výrobu mýdla Colgate&Co. Mýdlo se zde vyrábělo na základě znalostí moderní chemie. V roce 1872 pak William Colgate uvedl na trh první moderní parfémované mýdlo. Postupně začaly vznikat další organizace na výrobu mýdla. Za zmínku stojí vznik společnosti B. J. Johnson Co. Zde se vyrábělo mýdlo ze směsi palmového a olivového oleje. V roce 1916 se tato společnost přejmenovala na Palmolive, ale později fúzovala na Colgate-Palmolive Co.

EVROPA SOUHRN – Ve 14. Století se pokusili o výrobu mýdel Španělé a Italové. Jejich mýdla měla velkou kvalitu, byla lepší než mýdla arabská.

V 16. Století se výroby mýdel ujímá Francie a velkým střediskem produkce mýdla se stává Marseille, kde se začalo dělat mýdlo prvotřídní kvality. Dodnes je tento druh mýdla znám pod názvem MARSEILLSKÉ MÝDLO.

Anglie, Holansko a severní Francie vyráběla mýdla z olivových olejů, tuků ryb, kvalita nebyla dobrá.

Pravé Marseillské mýdlo

Jak jsem uvedla na začátku, každý den saháme po mýdle. Aniž si uvědomujeme je to naše tichá zbraň, proti okolnímu škodlivému, mikroskopickému světu plného bakteriÍ.

Ale mytí je i nejčastější příklad hygienického chování. Zásady hygieny jsou pro dnešního člověka základem, který pomáhá kráse, zdraví, ale i sociálnímu styku.

Mytí rukou a dobrá hygiena nám pomůže vyhnout se nemocím a rozšíření nákaz.

Musím však uvést i to, že přehnaná důslednost hygienických návyků může být škodlivá a to je dnes již vědecky dokázáno. Přílišným mytím můžeme poškodit přirozené mikrobiální prostředí našeho těla, tím se může zhoršit zdravotní stav a může to vest např. ke zvýšenému výskytu alergií.

Takže rozum do hrsti a držet se hesla, že: “Všeho moc škodí”.

Krásné dny přeje

Hana Štollová