Z HISTORIE TOALETNÍCH POTŘEB – 4. díl -toaletní papír

7 června, 2014|Posted in: Obecné

3 512x přečteno

Z HISTORIE TOALETNÍCH POTŘEB

Díl 4.     –    Šustivý intimní společník –  toaletní papír.

Potkalo to opravdu kdekoho, alespoň jednou za život, že v přírodě musel odskočit mimo cestu a jako naschvál s sebou neměl nic. Situaci jste určitě neřešili smrkovou haluzkou s jehličím, jako Pepinův tatínek ve filmu S Tebou mě baví svět, ale dozajista šetrnějším způsobem. A jsme u toho.

Co mohlo být předchůdcem dnešního toaletního papíru? Ano tráva, listy, kousky kožešin, ale i látka.

Řekové používali dokonce kamínky a hlínu.Hawai kokosové skořápky. Eskymáci mech a sníh. Vikingové ovčí vlnu. Britové staré knihy. Muslimové používají zásadně levou ruku, neboť to je ruka nečistá. Řím používal mycí houby.

Ale k faktům, která jsou dána. Úplně první toaletní papír používali čínští císaři. Vyráběl se z rýžové slámy, přibližně od roku 600 našeho letopočtu. Císařská dílna tohoto nejlevnějšího papíru produkovala na 750000 listů ročně.

V Americe a Evropě se dlouho používaly přečtené noviny a ty byly nahrazeny v roce 1857 tzv. terapeutickým papírem, který vynalezl Josepf Gayetty z New Yorku. Tento papír obsahoval dokonce již aloe vera. Prodával se v balíku o obsahu 500 útržků a na každém útržku byl jeho název. Perforovaný papír jak ho známe dnes objevil roku 1871 Seth Wheeler, ten pro změnu nesl upozornění, bez třísek a to proto, že v obyčejných toal. papírech se tříska mohla klidně objevit. Nechci si ani představit slovník toho šťastlivce, který takový papír použil, slova byla asi příznačná místu, kde se nalézal. :o) V roce 1942 byl v Británii představen dvouvrstvý toal. papír.

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokud se ptáte na toaletní krizi, vězte, že hodně velkou, kdy toaletní papír nebyl, zažila Amerika v roce 1973. Ostatně i tady jsme si v ne tak dávných dobách na toaletní papír frontu vystáli také.

V současnosti jsou na trhu toaletní papíry, které mají snadné použití, vysokou absorpční schopnost a dostupnost u toalet,to znamená, že může být spláchnut ve většině zemí, kde je toal. pap. běžný. V oblastech, kde jsou běžné septiky a vyhnívací nádrže se totiž toal. papír nedokáže zpracovat, proto se odkládá po použití do nádob určených. Např. Egypt, Turecko a ostrovy Řecka.

Toaletní papír je dnes dostupný v mnoha typech a variantách. Je zdoben různými strukturami a je vyráběn z recyklovaného papíru. Z hlediska ochrany životního prostředí by neměl být bělen, což by vedlo ke snížení spotřeby dřeva a zamoření vod.

Dvouvrstvý toaletní papír je standardem v mnoha zemích, i když jednovrstvý je často dostupný a často propagován jako levnější. Toaletní papír, zvláště když je propagován jako „luxusní“, může být vatován nebo vlnkován (ražen), navoněn, obarven nebo vzorkován, napuštěn léčivy.

Na trhu najdeme i vlhčený papír, který byl uveden do prodeje po roce 1990. Byl uveden na trh firmou Kimberly – Clark. Vrcholem je tzv. Japonská bezpapírová toaleta, která je kombinací toalety, bidetu a sušáku. Ta má své místo ve světě toaletních potřeb od toku 1980.

Tohle všechno co jsem napsala se týká našeho světa,v němž si bez toaletního papíru neumíme představit den. Je však i odvrácená strana a to, že miliarda lidí na světě nemá kam chodit na toaletu, natož nějaký toaletní papír. WHO – Světová zdravotnická organizace varuje, že toto počínání s sebou nese zvýšený výskyt a šíření smrtelných chorob a apeluje na používání toalet, což se jí velkou měrou  v poslední době podařilo např. v Bangladéži, nebo Vietnamu.

Hanka Štollová

Zdroj: knihovna, internet