Ze Stříbra přijela také Julie Moutelíková s příbuznými z Cebivi. „Viděli jsme pěkný program, osobně se mi moc líbila ta tanečnice, byla fakt skvělá. Těším se na promítání filmu, doma mám o historii hradu knihu, tak to mohu porovnat,“ řekla osmiletá slečna.

Kostel Máří Magdaleny byl v době promítání dokumentu zcela plný, řada diváků se musela spokojit se stáním. Křtu DVD se účastnil starosta Kokašic Václav Panoš, který prý celý projekt významně podpořil. „Takto plný kostel tu byl naposledy v roce 1956, kdy se zde konala pouť“, řekl se smíchem při otvírání sektu.

První zvuk klapky se ozval přesně před devíti měsíci, jak nám potvrdil autor filmu Libor Marek. „Začali jsme vloni 19. října. Je to takové naše třetí dítě po Přimdě a Roupově. Měli jsme pár komparsistů pro scény z pověstí, samozřejmě i pro rekonstrukci vykradení hrobky čelivským farářem. Jsem rád, že se zapojilo tolik nadšenců, prakticky za buřta a štrúdl,“ smál se Marek.  Za kameru se poprvé postavil Martin Horejš z Tachova, kterého výborně doplňoval Tonda Hříbal z Chodové Plané. Společně vytvořili několik úžasných záběrů, jež připomínají scény jako z velkorozpočtových dokumentů. „Role moderátorů se tradičně ujala moje široká maličkost a neméně štíhlý Pepa Babka z Roupova. Kresby, hmotové rekonstrukce a model hradu nejen pro film vytvořila Andrea Huclová z Přimdy. Při výčtu účinkujících nesmím zapomenout na kompars, zejména na paní Petru Zoubkovou, která hraje i v Plzni v divadle. Dále se blýskl Václav Večírek ml. z Hanova, a další lidé z okolí a výše uvedení autoři,“ dodal režisér.

Každá akce má svá úskalí, nejinak tomu bylo i u tohoto natáčení. „Asi nejsložitěji se natáčela scéna u velké věže, kterou jsme točili osmkrát, než se povedla. Nejprve jsme nemohli dostat text – pod kůži a pak nám natáčení narušovali návštěvníci vyhlídky. Nevědomky na sebe pokřikovali a také podzimní vítr byl trochu nepříjemný v ruchových mikrofonech. Další složitý záběr vznikal v okně paláce, kde jsme chtěli do pověstí natočit Bílou paní ze Švamberka. Čekat do půlnoci jsme nemohli a tak si kostým na sebe vzala Andrea. Ve výšce však trpí závratěmi, takže jí za ruku musel přidržovat Tonda. Od té doby do těchto míst nikdy nevstoupila, čemuž se vůbec nedivím. Do třetice zajímavých scén bych rád vzpomněl na vykradení hrobky. Vše bylo – jako, ale velice věrohodně. Drahé osvětlovače nahradily světlomety našich osobních aut a vypáčení náhrobního kamene do hrobky jsme dělali na stojato. Při natáčení nám asistoval i zvířecí ochránce hradu Bohouš ze Švamberka, což je místní kocour,“ vyprávěl kuriozity z natáčení Marek.

Důležitým faktorem bylo získávání faktů. „Čerpal jsem z několika zdrojů. Nejstarší zprávy pochází z knihy zakladatele české kasteologie F.A. Hebera z poloviny 19. století, kterou mohu všem čtenářům tohoto článku vřele doporučit. Dále jsem využíval informace Augusta Sedláčka z legendárního díla Hrady, zámky a tvrze království Českého (svazek 13) a také od novějších autorů. Doufám, že se na mě nebude nikdo z nich zlobit, ale do včerejška se o Švamberku, nebo-li Krasíkově jen psalo. Teď je tu filmový dokument, který v premiéře viděl narvaný kostel sv. Máří Magdalény. Publikum se skládalo z dětí, z osob středního věku, ale i seniorů, kteří si zavzpomínali na staré časy. Mnozí si přímo na místě zakoupili DVD s filmem a pokud chcete mít doma něco zajímavého, tak si o něj napište Martině Sihelské, na webu má kontakt,“ dodal autor, který se chystá na další natáčení o hradu Skála u Přeštic.

(MarS)

sihelskamartina@seznam.cz

http://www.hradyplzenskehokraje.estranky.cz/