KE DNI KONÍ

Květen 13, 2016|Posted in: PRO ŽENY

KVĚTEN 1945 – OPERACE COWBOY – ZACHRAŇTE KONĚ

Věnováno s láskou všem koním a jejich přátelům ke Dni koní – květen 2015

Můj dědeček byl dragoun, miloval koně. A protože genetika je věc zapeklitá, propadla jsem této lásce i já a moje děti. Láska ke koním mě vedla napsat tento příběh, jehož fakta jsem kdesi jednou četla a vryla se mi do paměti. Tento příběh se odehrál kousek od našeho města, a proto je dobré o tomto počinu vědět. Nejen proto, že je květen, dny osvobození, ale i proto, že konec května patří svátku koní. Události, které následovaly v posledních květnových dnech, se předsunuly před tento záslužný čin, proto se o něm moc neví.

OPERACE JMÉNEM „COWBOY“

Je květen. Americká armáda osvobozuje britské, francouzské a americké vojáky z německého zajetí na našem území v okolí Hostouně. Mimo jiné je jejich úkolem „osvobodit“ na 650 koní, kteří sem byli před válkou, ale hlavně v jejím období přivezeni jako válečná kořist z okupovaných území. Jednalo o koně z Itálie, Jugoslávie, Rakouska či území bývalého Sovětského svazu.
Přímo do Hostouně během války byli přivezeni lipicáni, a to z Makedonie, Rakouska a Itálie. Zde se cvičili hřebci pro španělskou dvorní jezdeckou školu v Hofburgu u Vídně.
Když se v dubnu 1945 přesunuly závěrečné boje 2. světové války na území naší republiky a v okolí Hostouně se začalo střílet, bylo prvořadým úkolem uchránit chov vzácných koní před nelítostnými důsledky války.
Dr. Rudolf Lessing a Dr. Wolfgang Kroll – němečtí veterináři – se odvážili ke smělému činu. Překročili hranice bývalé ČSR. Nedaleko od Rozvadova na německé straně totiž leží menší městečko Vilseck. Na okraji městečka se nalézala základna a výcvikový prostor jednotek americké armády. Zde přednesli svoji prosbu a žádost na záchranu vzácných koní. Byla velká náhoda, že v té době velitelství kavaleristů ve zmíněné oblastí plánovalo svoji vlastní akci. Spočívala ve vysvobození vojáků z německého zajetí. A tak se nakonec americký velitel 2. jezdecké skupiny, plukovník Charles H. Reed, duší oddaný kavalerista a velký koňák, nakonec rozhodl spojit osvobození zajatců i záchranu vzácných koní v jedinou akci.
Obsadil Hostouň i ostatní stáje v přilehlých obcích. V obci zůstala třicetičlenná americká jednotka pod velením podplukovníka Billa Quinlivanse. Z vojáků se stali cowboyové a ošetřovatelé koní – vždyť akce nesla krycí název „Cowboy“. I přes to, že válka pokračovala, byl naplánován přesun koní za hranice. Jakmile 8. května 1945 došlo konečně ke kapitulaci Německa, nestálo již realizaci plánu nic v cestě. Dne 15. května začal transport koní přes šumavské lesy do Schwarzenbergu a přes Sankt Martin u Neustadtu do italského Janova. Lipicáni se později navrátili zpět do Hofburgu, ale i do slovenské Lipice.

Současnost:
Osud hostouňských koní byl šťastný, ovšem hřebčín po válce začal ztrácet své jméno. Armáda se motorizovala a koně nepotřebovala a tak se hřebčín změnil na státní statek a koně byli ustájeni v hřebčíně v Albertovci. Ve Svržně se díky privatizaci zbytků koní a pozemků mohli po loukách rozeběhnout koně a rozevlát jejich hřívy po roce 1993.
O záchraně koní z Hostouně byl natočen americkým filmovým štábem film Zázračná záchrana bílých hřebců.

Měla jsem tu čest navštívit hřebčíny po celých Čechách, mimo jiné i náš nejznámější v Kladrubech nad Labem a věřte tomu, že pocit, který na Vás padne při zápřahu deseti koní do kočáru, je nepopsatelný. Nejen síla a krása koní, uhlazené chování lidí kolem nich, ale hlavně emoce a hrdost.
A pak zvláštní pocit pokory a malosti, před krásným zvířetem, které hrdě nese hlavu.

Hana Štollová