JAN FILIPČÍK NATAHUJE VĚŽNÍ HODINY UŽ 45 LET
29 října, 2016|Posted in: Obecné
2 004x přečteno
Bim bam, bim bam, takhle hlásí celou hodinu řada věžních hodin naší republiky a výjimkou nejsou ani ty černošínské. A že jsou spolehlivé, však je o ně řádně postaráno. Už od roku 1971 o ně pečuje dnes třiasedmdesátiletý Jan Filipčík, který je ve městě od roku 1957. Původem je jeho rodina z Rumunska a do Čech přišla v roce 1949. Pan Filipčík je z věřící rodiny, vyučil se zedníkem a řadu let byl mistrem odborného výcviku u Zemědělských staveb v Plané. K dětem by prý ale už nešel, dnešní mládež má dle jeho názoru úplně zpřeházené životní priority.
Jak jste k tomu přišel, že se staráte už 45 let o černošínské věžní hodiny?
Protože jsem věřící, tak jsem do kostela chodíval pravidelně už s rodiči. tatínek mě tam vodil i na úklid kostela, hodně jsem mu pomáhal, chodili jsme na mše, v Černošíně máme opravdu krásný kostel. Pak jednou se tatínek postaral o výměnu oken, já šel ta okna zadělat. Tatínek šel za mnou nahoru po schodech, ale spadl a zranil se v koleni. Tak jsem po něm převzal funkci kostelníka, to bylo někdy kolem roku 1986, asi před třiceti lety. Ale hodiny jsem natahoval už od roku 1971, to jsem převzal po panu Burešovi.
A jak často se takové hodiny natahují?
Zpočátku jsem to dělal každý den, to byla ještě krátká lanka. Ale pak jsme dali stroj níže, tím jsou lanka delší a déle vydrží.. Hodinový strojek je velmi citlivý, musím je také udržovat, pravidelně každý měsíc dávám kapku oleje. Na horní část jsem udělal kryt z fólie, aby se tam neprášilo. Takže dříve jsem chodil denně 98 schodů nahoru a teď obden 62 schodů.
A stalo se třeba někdy, že by hodiny nešly?
To přímo ne, ale stalo se, že špatně odbíjely, o několik minut dříve. Tehdy přijel nějaký hodinář z Přešticka, koukal na to, ale na nic nepřišel. Pak jsme pozvali jednoho místního, co má zlaté ručičky, pana Vladimíra Laibla, no a ten na tto opravdu přišel a spravil to, Od té doby běží hodiny správně.
Říkal jste, že jsem byl pak i kostelníkem, co vše taková funkce obnáší?
Ano, asi od roku 1986 do 2012. To je prostě starost a údržba kostela. Je potřeba uklízet, dělat různé opravy, například doplňovat rozbité tabulky skla do oken. Také měnit žárovky a další. Dříve chodilo do kostela dost lidí, ale dnes je to špatné.
Co byste si přál do budoucna ohledně kostela?
Chtěl bych se dožít toho, že bude kostel pěkně vybílený. Církev letos předala kostel městu, já si myslím,, že se o něj budou dobře starat. Vidím, že je potřeba tam udělat plno věcí. Už se v létě opravila kostelní zeď kolem, a po letech se vrátil na své místo kostelní kříž díky zdejším dobrovolníkům.
Zaučujete si už někoho, kdo Vás zastoupí třeba v případě nemoci?
Pomalu si už vyhlížím náhradníka i natrvalo, až nebudu moci. Rád bych tam viděl jednoho slušného chlapce od nás, uvidíme, jak se k tomu postaví.
Jste stále aktivní, veselý člověk, jaké ještě máte koníčky?
Mám rád dechovku, tančím ale už méně. baví mě práce kolem zahrádky, tu jsem dříve míval plnou květin, které jsem dával do kostela. Teď tam mám spíše více zeleniny. Jsem také numismatik, mám pár mincí a bankovek. Moje žena Lýdie je moc hodná a ve všem mě podporuje. jsme spolu už 48 let, brali jsme se na Václava.
Popřál byste něco našim čtenářům?
Popřál, hlavně to, aby naši politici na ně více mysleli, aby víc chránili nás, obyčejné lidi.
MarS