Ve středu ve večerních hodinách mohli stříbrští sledovat v televizi svého spolu obyvatele Lacu Kajabu, stříbrského ochotníka ze souboru DIVOCH, který se přihlásil do soutěže Kde domov můj. Nás zajímalo, jak se do soutěže dostal a co vše při natáčení zažil a jak se mu líbil Aleš Háma?  Více se dočtete v následujících řádcích.

Našel jsem výzvu a na webu byla i přihláška. Tak jsem to zkusil. Dostal jsem pozvánku na konkurs do Prahy do budovy ČT na Kavčích Horách.

Dostal jsem krátký písemný test, vlastně jeden list formátu A4. Byly tam otázky rozdělené, jako jsou v soutěži. Za 15 minut jsem už neměl v podstatě co dělat. Pak přišlo vyhodnocení, pohovor a nakonec i sdělení, že půjdu před kameru.

Celkově tam vládla uvolněná atmosféra, štáb byl příjemný. Povídali jsme si společně se soupeři, došlo na malé úpravy a líčení, klasické přepudrování pleší a tak. Zvukař přiběhl, nasadil mikrofony, produkční uvedla pár slov a začalo se.

Musím říci, že  Háma se ukázal jako fajn člověk, příjemný, žádný namachrovaný borec.  Dokonce v pauzách u natáčení nám osobně doplňoval vodu na stolcích. Fakt, super chlap!

Nejdříve proběhla zkouška zařízení na první kolo. Bylo řečeno, že tlačítko je funkční v momentě, kdy pan Háma domluví a zhasne světlo – to jsme viděli jen my, soutěžící, diváci ne. Ale já jsem si ani neškrtl, mačkal jsem pořád pozdě. Tak byla ještě zkouška jen u mně, zda mi to vůbec funguje. No, a fungovalo, jen jsme byl pomalý. Tak jsem to pak dělal jinak, na ostro jsem už mačkal hned, jak moderátor domluvil a pomalu tím likvidoval soupeře.

A jak tedy natáčení probíhalo dál?
Tak, studenta jsme vyautovali a následoval souboj, ten byl fakt šťavnatý, pořád nahoru, dolů, to už můžete na záznamu taky vidět. Taky jsem si tam říkal, že kolegové ochotníci z Divochu ve Stříbře se museli smát, neboť na otázku Břetislav a Jitka byla správná odpověď Svinibrod / Schweinfurth, jen jsem si na to za Boha nemohl vzpomenout.  Hlavně, že jsem ve hře Únosu hrál Otu Bílého, tedy bratra Jitky. No, jsou to taková okna v těch důležitých momentech. I Háma se smál, když jsem mu to v pauze říkal.

A najednou jsi byl ve finále?
Ano, najednou přišlo třetí kolo, to bylo pro mě fakt překvapení. Samozřejmě otázky byly ze vzdálenějších míst, když jsem ze Stříbra, že? A tak mi nakonec moc nesedly a na konci jsem byl na nule, aspoň na jízdné mi mohlo zbýt.  Ale to nevadí, pro mě je důležité, že jsem se účastnil a snad jsem neudělal ostudu…

Jak reagovali známí po soutěži?
Hned mi přišlo plno sms a prý to ostuda nebyla, tak jsem rád. Jen Vít Špinka – to je režisér z DS Hálek Nymburk, podle nich jsme nacvičili Slavnosti sněženek, mi pak napsal. „Teda, ty Lipany ti nezapomenu! :-)“

Martina Sihelská

Záznam:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11261982253-kde-domov-muj/216522160700137/

Foto:

archiv autora