VELIKONOČNÍ SPECIÁL

5 dubna, 2015|Posted in: Obecné, PRO ŽENY, Recepty

2 448x přečteno

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky, oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podle křesťanského kalendáře k tomu došlo tři dny po jeho ukřižování. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara.

Velikonoce začínají tzv. Květnou nedělí, někde Pašijovou nedělí /pašije – utrpení/.Tento den přijel Ježíš do Jeruzaléma a byl i umučen. Květná podle květů, kterými se zdobí kostely.

SVATÝ TÝDEN

MODRÉ PONDĚLÍ: Název dostalo toto pondělí podle barvy látky, která se vyvěšuje v kostelích. Někde může být i barvy žluté – Žluté pondělí.

ŠEDIVÉ ÚTERÝ: Byl to den, kdy byla poslední možnost se dosyta najíst. Někde je proto nazýváno jako Tlusté úterý. O Šedivém úterý hospodyňky uklízely a vymetaly pavučiny.

ŠKAREDÁ STŘEDA: Někde se jí říká Sazometná středa. Den kdy Jidáš zradil Krista. Hospodyňky vymetají komíny. Tento den se lidé na sebe nesměli mračit, protože by jim to mohlo zůstat po celý další rok.

ZELENÝ ČTVRTEK: Český přívlastek zelený vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Tento den se musí jíst něco zeleného – zelí, špenát apod. abychom byli další rok zdrávi. Nastává ticho, zvony odlétají do Říma.

VELKÝ PÁTEK: Tento den je připomínkou ukřižování Ježíše Krista. V lidových pověrách je spojován s magickými silami. Na Velký pátek se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady a také se nic nemělo půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná; nesmělo se hýbat se zemí atd.

BÍLÁ SOBOTA: Na Bílou sobotu končí postní doba. Svůj název den získal zřejmě od bílého roucha neofytů, kteří se po celý den intenzivně připravovali na křest o velikonoční vigilii (bohoslužbě). Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení, úklidu před velkými svátky.

NEDĚLE – BOŽÍ HOD VELKONOČNÍ:  Velikonoční neděle, je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ: Církev oslavuje Velikonocemi Kristovo vítězství nad smrtí (tj. vzkříšení) – základní bod celého křesťanství. Jeto den oslav, den pomlázky.

BERÁNEK: Je jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.

VAJÍČKO: Symbol života, plodnosti a vzkříšení

KŘÍŽ: Nejdůležitější ze všech symbolů, neboť Kristus byl ukřižován, tento trest byl za všech nejkrutější.

KOČIČKY: Kočičky- rostliny, ne čtyřnohé .o),  dnes symbolizují palmové ratolesti , jimiž vítali lidé Ježíše. Větvičky kočiček se světily v kostele na Květnou neděli, dávaly se za trám na půdě, aby do domu neuhodil blesk. Pálily se na popel příští rok na Popeleční středu, popel se rozházel po poli, aby bylo chráněno před požárem.

SVÍČKA: Její plamen je symbolem života.

POMLÁZKA – VYŠUPÁNÍ: Odvozeno od pomlazení, tj. omlazení. Proto muži používají mladé proutí s největším podílem „životní síly“, kterou jakoby předávají vyšlehané osobě.

ZAJÍČEK: Má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara, avšak např. v byzantské ikonografii představoval zajíc Krista.

ŘEHTAČKY, KLAPAČKY A  MLÝNKY: Nástroje kdysi vyráběné podomácku měly svůj význam od tzv. Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly- odlétaly do Říma a těmito nástroji se svolávalo k bohoslužbám.

Šlehání děvčat a žen je ryze českým, moravským a slovenským zvykem, který se děje na Velikonoční pondělí. Z mladých ještě neolistěných proutků vrby má šleháním přejít síla na ženu. Ženě se tak zajišťuje plodnost, dívkám energie a zdraví. Za to musí děvče koledníkovi poděkovat a také jej obdarovat, nejlépe vlastnoručně vyrobeným- malovaným vajíčkem. Někde bývá i zvyk, že každá vyšupaná žena váže na pomlázku svoji stuhu.

Já bych chtěla upozornit, že používání místo pomlázky jiných náhražek, jako smeták, vařečka, nebo pomlázka z loupaného proutí, nesplní svůj účinek. Pomlázka musí být z neloupaného proutí. :o)

650g uzeného masa, 250ml vývaru z uzeného masa, 7 vajec, 50g másla, 7 rohlíků, miska kopřivových listů, miska jarních bylinek pažitka, nať cibulky,  popenec apod. – nemusí být, sůl, pepř, máslo na vymazání formy.

Rohlíky nakrájíme na kostičky, zvlhčíme je vývarem z uzeného, nemáte-li, můžete mlékem. Oddělíme žloutky a bílky. Žloutky utřeme s máslem a solí, přidáme maso nakrájené na drobné kostičky, přidáme bylinky a vše důkladně promícháme. Do hotové směsi nakonec přimícháme bílky. Vše dáme do zapékací mísy vymazané máslem a pečeme při 180 stupních cca 30 minut.

      Krásné Velikonoce všem lidem dobré vůle přeje Hana Štollová