Rozhovor s tvůrcem pohyblivého  betlému Karlem Maňurou

V černošínském muzeu mají letos na Vánoční výstavě raritu v podobě více než metrového pohyblivého betlému. Jeho tvůrcem je čtyřiapadesátiletý Karel Maňura ze Svobodky. Ten dal svému velkému betlému spousty hodin volného času a také srdce, práci s láskou poznáte na první pohled.

Více se dočtete v následujících řádcích.

Dělal jsem na něm dvě zimní období, protože jsem stavební dělník a v zimě máme volno.

Nějakou inspiraci jsem měl, v podstatě jsem to za tři dny měl v hlavě. Už před tím jsem vyrobil dva malé nepohyblivé betlémy, tak jsem zkusit jeden velký. Zatímco rýmování u postaviček jsem měl složené za hodinku a půl, vymyslet technické rozhýbání postav mi pak zabralo několik dní. Využil jsem hlavně znalostí ze střední školy, kde jsme měli technické kreslení a také technickou mechaniku.

Se dřevem pracujete jak dlouho, kdo Vás to naučil?

Něco málo jsem začal zkoušet asi tak před pětadvaceti lety. Udělal jsem pár sakrálních sošek, anděla, Ježíše, Pannu Marii. Rozdával jsem sošky přátelům. Ale už jako dítě jsem si vyráběl takové ty klukovské zbraně, luk, samostříl a podobně. Pak jsem se jednou dostal ke špalíčku lípy a zjistil jsem, že se krásně opracovává. A tak to asi vzniklo. No, a občas jsem něco skládal, takže proto rýmování. Celý tento betlém jsem nazval Vítání Ježíška v Tachově a řemeslné trhy v roce 1912.

Za ty roky jste se opravdu zdokonalil.
No, to máte jako s řízením auta, uděláte si papíry, ale pořádně jezdit se naučíte až v praxi. Ten, kdo by chtěl být řezbářem, potřebuje asi tak třicet hodin k získání základu a pak se také s lety a praxí dále rozvíjí.

Moc rád čtu, podporuje to představivost. V mládí jsem měl oblíbené máyovky a historii, nyní čtu spíše duchovní literaturu. Ještě rád zahradničím, mám ovocné stromy. Zpívám v Tachovském chrámovém sboru.

Zpěv ve sboru, tak to už musíte mít také talent od mala? 
To je opět to stejné, jak jsem říkal s tím autem. Já se k tomu dostal náhodně asi před deseti lety. To jsem uměl zpívat tak skákal pes. Ale za těch deset let jsem se ve zpěvu vypracoval.

Co byste popřál našim čtenářům do nového roku?
víte, když jsem tvořil betlém, byl jsem padesátiletý muž s myslí a duší desetiletého dítěte. Přál bych všem, aby se také dokázali takto přenést do dětských let a stali se dětmi, vypustili všechny starosti.

Tachovský betlém připomínající rok 1912 bude k vidění v černošínském muzeu vždy v úterý, čtvrtky a neděle od 12 do 16 hodin až do 20 prosince. Pak je otevřeno 26.12. od 14 do 16 hodin. Od 2.ledna otevřeno od 10 do 16 hodin.

MarS