Ve svém zajímavém vyprávění porovnal vydávání knih před revolucí a vydávání knih od roku 1990. Rozdílů je opravdu mnoho, ať už se jedná o administrativu spojenou s vydáním či s jeho výrobou a tiskem.Zjednodušeně řečeno hlavní rozdíl je v tom, že dříve se v rámci socialistického plánování dlouho zvažovalo, která kniha vyjde a kdy a její vydání trvalo cca 2 roky od schválení po výrobu. V současnosti však může vyjít vlastně cokoliv, pokud to příliš nepřesahuje nějaké morální kodexy, ale problém je pak knihu prodat. A rozhodně to netrvá tak dlouho od předání nakladateli po vydání.

V dnešní  době u nás vychází cca 17500 knih ročně, které mají tzv. ISBN (mezinárodní standardní číslo knihy), z toho kolem 5000 je klasická beletrie.

Do revoluce se k tisku používala Gutenbergova metoda, kdy se stránky skládaly z jednotlivých liter. Po roce 1990 se začal tisk knih připravovat přes počítače.  Společně s příchodem internetu, kdy se kniha přesouvá po síti vlastně kamkoliv, ztratila kniha na svojí vyjímečnosti. Nicméně překvapivě prodej vůbec neklesl. Jedním z důvodů může být i skutečnost, že zatímco např. film potlačuje představivost, díky knize si může každý vytvořit v mysli  svoji podobu či verzi.  A o to se málokdo nechá připravit.

 Bylo toho mnoho o čem se povídalo a padlo i spousta dotazů.

Pan Šlosar nechal posluchače nahlédnout do knihy, kde jsou podle něj některé tiskařské knihy, ukázal, jak se kdysi tvořila kniha vlastivědy a na závěr přednášky dokonce rozdal výtisky některých knih, takže kdo měl zájem, odnesl si i milou vzpomínku na tuto zajímavou besedu.