Ve Stříbře žije Hana Štollová, která se už řadu let věnuje sbírání parfémového skla, tedy různých obalů od vůní. Flakóny jsou různých tvarů a velikostí z barevného i čirého skla. Co se skla týče, má k němu sběratelka velmi kladný vztah, proto ještě navíc sbírá sklo ve více podobách. Dnes se více dozvíme o skle šperkovém. Jak sama sběratelka uvádí, jablonecká bižuterie je pojmem, pod kterým si každý umí něco představit. V dobách své největší slávy dobývala celý svět a právě naše republika patřila k největším výrobcům a vývozcům tohoto artiklu.

Hana Štollová dokáže oživit každý starý šperk. V poslední době se nejvíce věnuje šitému šperku z broušených korálků. Sběratelství tak jde ruku v ruce s opravami i výstavami.

Jak se stane to, že člověk sbírající parfémové flakóny, začne sbírat i bižuterní šperk?
Tyhle dvě věci ač se to nezdá, jdou u nás v Čechách spolu ruku v ruce. Ze skláren jde sklovina, z ní se pak dělaly flakóny, ale i kameny pro šperky. Já po čase začala jako dekorace hledat k flakónům šperky ve stejné sklovině a pak jsem zjistila, že se moje sbírka jaksi rozrůstá. Nešlo odolat, a tak jednoho dne jsem prošla sbírku bižuterie a uvědomila jsme si, že je nutno sehnat to a to, abych měla sérii. Pak už to jelo jako lavina.

Když to jsou věci staré, prošly si časem, mnohdy i nešikovnýma rukama. Opravuješ šperky?
Ano, nejsem schopna žádný rozbitý šperk vyhodit, pokud to jde, opravuji, nebo z něj udělám nový šperk. Roztrhané náhrdelníky vyspravuji, sháním originál korálky, které se – některé druhy, díky jabloneckým sklárnám stále vyrábí. Po soukromých osobách na Jablonecku sháním komponenty – staré komponenty, protože se mnohdy bižuterie dělala doma a lze tímto způsobem sehnat to, co už se nevyrábí. A já bych chtěla tímto všem lidem, které jsem navštívila poděkovat za jejich přístup ke sběratelce.

Sbírka už nejsou jen parfémové flakóny, mnoho lidí chodí na Tvé výstavy a mají je jako cestu vzpomínek na své maminky a babičky. Jak sestavuješ pohledy ve výstavě?
Ono záleží, jaké výstava nese téma. Pokud chci ukázat krásu parfémového skla, je jejím obsahem parfémové sklo a bižuterie jako dekorace. Pokud chci poukázat na bižuterii, musím to odborněji zpracovat. Také jsem měla výstavu směřovanou jako výstavu pro ženy. Tam se potom vyřádím – flakóny, šperky, vějíře, staré manikúry a spousty dalších ženských věciček, které na toaletních stolcích našich babiček tvořily nostalgická zátiší. Ale hlavním poselstvím mé sbírky je ukázat lidem, co se tu u nás vyrábělo. Chci ukázat umění, šikovnost a fortelnost práce lidí, kteří se tomuto řemeslu věnovali.

Není tajemstvím, že květen a červen, bude výstavy bižuterie v Černošíně. Nač se mohu návštěvníci těšit ?
Teď už vím jistě, že výstava ukáže právě pohledy na toaletní stolky, kde dominují krajky, šperky, kabelky z korálků, vějíře, rukavičky a další titěrnosti, bez kterých ženy nemohly a nemohou být, i když dnes v jiné podobě. Každopádně se soustředím na to, aby výstava lidem něco řekla. Ráda bych právě bižuterii v této výstavě ráda odborněji přiblížila. Určitě se tu seznámí, třeba jak se dělají korálky, nebo určité druhy bižuterního šperku. Jako první bude muzeum v Černošíně vystavovat celou mou sbírku korálkových kabelek.

Další výstavy Tě čekají a kde?
Zatím se jedná o výstavě v Rokycanech a v muzeu v Třinci. Minulý rok, jsem stihla výstavy čtyři, ale už tak to bylo hodně nabité. Ale jsem ráda, že si lidé najdou čas a chtějí se seznamovat s těmito starými, krásnými věcmi.Článek nese název Cesta za barevnými sklíčky. Skrývá nějaké tajemství tento název?
Já mám spíš za, že říká naprosto všechno. Do Jablonce jezdím každoročně, někdy i vícekrát. Ten kraj je moje láska. Když jsme tam začali s manželem jezdit, nevěřili jsme, že nás tak okouzlí. Byla doba, kdy jsme i uvažovali o bydlení na Jablonecku. Jenže člověk míní a osud mění. Ale to nic nemění na tom, že láska je to stále a já pokud tam jedu trávím čas v muzeu, nebo po prozkoumávání okolí. Hledám staré fabriky, šmejdím po bazarech, ale hlavně jezdím po místech, která mě přirostla k srdci a po lidech, které mám moc ráda. Také se brouzdám potoky a hledám staré knoflíky a stará sklíčka, tak ten název vlastně schovává vše.

Slyšela jsem, že jsi ušila korálkovou kabelku?
Loni k příležitosti výstavy Babí léto ve Stříbře, jsem šila celou soupravu šperků. Kolekce nesla název Science Fiction Flower. Byla to moje první kabelka, šila jsem ji podle citu, neměla jsem žádné předlohy nic. Už při vystavení byla kolekce prodána. Jen tu kabelku jsem nemohla prodat, protože byla moje první a asi už u mě v mé sbírce kabelek zůstane. Chystám se na doplnění kolekce a kabelku budu šít další. Musím to zkusit zase v trochu jiném designu.

Mohou si u Tebe lidé dát opravit šperk?
Bižuterní šperky ano. Po dohodě ráda šperky opravím, vyčistím a uvedu zpět do jejich krásy. Ale nemám možnosti opravit vše. Jsou šperky vyrobené starými technikami, které už opravit nejdou. Co opravit jde, opravím ráda, protože k tomu mám vztah a chci, aby šperk byl dál, i když se už nenosí, ale je to jen vzpomínka na někoho blízkého. V tom je smysl mé práce – dělat radost a vytvářet bižuterní šperky, které osloví a najdou si svého majitele.

MarS