KLÁRA KASTLOVÁ: My muzikanti jsme pozitivní

28 března, 2014|Posted in: Rozhovory

2 134x přečteno

Dnes představíme čtenářům učitelku českého jazyka a hudební výchovy Kláru Kastlovou. Tato mladá ambiciózní žena  je vdaná a má dva syny. Mezi její koníčky patří kromě práce s mládeží také četba, návštěva divadla, hra na housle či kytaru, táboření nebo posezení s přáteli na zahradě.

Jaké je Vaše vzdělání a kde nyní pracujete?

Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, obor učitelství pro střední školy, předmětová aprobace český jazyk a hudební výchova. V současné době pracuji na Základní škole Mánesova ve Stříbře jako učitelka českého jazyka a hudební výchovy.

Proč jste si zvolila tuto životní dráhu?

Pokračovala jsem v rodinné učitelské tradici. Babička, maminka, teta.

Co Vám tato práce přináší?

Práce s mládeží je v současnosti velmi náročná. Avšak každá práce přináší své ovoce. To někdy dozrává delší dobu. Když se tedy naši absolventi do školy vrátí a povídají o svých úspěších…, no prostě dokáže to potěšit.

Nejste jen učitelkou ve škole, pracovala jste také v ZUŠ a často Vás vidíme při dalších akcích.

Co se týče hudby, veřejná školní vystoupení jsou samozřejmostí, pravidelně také hraji na předvánočním koncertě v kině Slavia. A jako relax je pro mě příměstský střelecký tábor, na kterém už poněkolikáté pomáhám panu Šimicovi, jsem jakýsi proviantní náčelník .

Je to asi měsíc, kdy Vás mohli zahlédnout diváci ČT1 a ČT 24 v Událostech a komentářích, o co šlo?

Opakovaně jsem se zúčastnila týdenní vzdělávací akce – Letní školy hudební výchovy v Liberci, kterou pořádá Společnost pro hudební výchovu České republiky. Jde o jedinečné setkání hudebních pedagogů z celé republiky (letos i ze Slovenska a Mexika, pozn, autora), zaměřené na progresivní pojetí předmětu hudební výchova na všech stupních škol. Zde mám možnost získat různé metodické materiály a pomůcky pro výuku hudební výchovy. Na co se však nejvíc těším, je setkání s milými lidmi, se kterými si mohu vyměnit své osobní zkušenosti, zahrát si v orchestru, zazpívat ve sboru, nebo oprášit herecké umění ve školním muzikálu.

Jaké máte koníčky?

Ty jsem prozradila již v úvodu. Volného času moc nezbývá. Na prvním místě je to rodina, synové, manžel. Se svojí maminkou navštěvuji pravidelně divadelní představení. S rodinou jezdíme do přírody, stanovat, příjemnou změnou je pro mě střelba ze vzduchovky, malorážky, pistole. Ráda se také projedu s manželem na motorce.

Kterou knihu máte nejraději a kolikrát jste ji přečetla?

Nemám oblíbenou knihu. Ke knihám se vracím stále, a to především z pracovních důvodů. Teď v létě jsem se vrátila k autorovi, který mě oslovil před asi 18 lety na vysoké škole, a to k Robertu Fulghumovi a přečetla jsem si jeho Od začátku do konce.

Vaše oblíbená barva a proč?

Spíš byste se měla zeptat na neoblíbenou. Tou je růžová, je moc sladká. Jinak mám ráda všechny barvy.

Vaše životní motto?

Žij tak, aby ses nemusel sám před sebou stydět za to, co děláš, nebo jsi udělal.

Vzkaz pro čtenáře?

Buďte optimisté. Jak říká můj kolega, učitel hudby. „My muzikanti jsme všichni Hv pozitivní!“