Kladrubské muzeum přivítalo osmašedesátiletého cestovatele Dalibora Bartoše z Plané. Ten diváky velmi zaujal, vyprávěl o své cestě po Gruzii, o tamních krásách divoké kavkazské přírody, o tom jak tvrdý a při tom velmi zajímavý a praktický život tam lidé vedou. Uvítal jej ředitel muzea Jiří Šmahel, který sám v Gruzii nedávno byl. „Rád jsem pana Bartoše pozval právě  s touto přednáškou. Chtěl jsem poznat jeho zážitky, já tam byl poměrně nedávno, si před půl rokem. Přednáška se povedla, byla zajímavá, posluchači měli mnoho dotazů,“ usmíval se Jiří Šmahel.

Mezi diváky byla také Jana Podskalská z Plané. „Přijela jsem, protože pana Bartoše znám a chtěla jsem vidět jeho video prezentaci z cesty po Gruzii, vím, že o ní občas mezi přáteli vypráví. A nelituji, pro mě to bylo velmi poutavé vyprávění a v podstatě jsem se díky snímkům dostala do jiné země a poznala tamní zvyky,“ řekla Podskalská.

Dalibor Bartoš všem divákům poděkoval a věnoval pár slov i nám.

Jeli jsme tři muži a chtěli jsme si prostě užít 12 dnů na kolech na cestě Gruzií a hlavně se vydat na Kavkaz. Celkem jsme najeli kolem šesti stovek kilometrů, ale pozor ve velmi vysokém převýšení, vždyť my nastoupali asi deset tisíc metrů.

Dalo by se to tak říct, ale jednou se nám i zadařilo a kousek jsme se svezli autem, do kterého se nám vešli kola.  Byl pro nás velký odpočinek, ale hlavně jsme si užili jiného pohledu na cestu, která se řadí mezi desítku nejnebezpečnějších cest světa, protože je ve skalách ve velké výšce v horském masívu a suťových polích

Na různých místech, někdy v takových hostelech, které byly levné, měly základní vybavení se sociálkami a kuchyňkou. Ale více jsme spali v terénu, protože v horách jste už na hostely nenarazili. A to jsme se někdy báli medvědů. Dávali jsme jídlo v taškách do větví stromů, dál od našich stanů, aby na nás nepřišli.

Tak asi všude, byli jsme na mnoha místech, všude nás něco zaujalo. Byli jsme i na největším průsmyku Abano, ten leží na velkém Kavkazu, nadmořská výška je 2920 metrů. Prošli jsme hodně míst, některá jsou přístupná jen v letních měsících, například vesnice Omalo. A na co jsem opravdu hrdý, to je výstup na Kazbek, nejvyšší hora, co má 5020 metrů, ale já jsem došel do výšky 4 000 metrů. To jsem šel sám, protože kolegové se vydali na kolech jiným směrem.

MarS

.