Moje reakce nejen na ohňostroj

1 ledna, 2023|Posted in: Obecné

1 619x přečteno

Tak nějak musím, páč jsem to od lidí nevinně schytala i já, co to podporuji, jaká jsem bů, proč se paktuji s nesprávnou stranou atd… Mluvím o přechodu z roku 2022 na rok 2023 a stovkách ohňostrojů kolem toho.

Víte, co člověk, to názor. Nemohu do toho nikterak zasahovat názorem svým, protože to znám z obou stran. I já pracovala na kultuře a bylo po mně vyžadováno dělat kulturu podle požadavků občanů. A ti chtějí všechno, i ohňostroje. Většina. A pak je tu část lidí, co to nechce. A pak ti, co nechtějí dělat zle.

Jen chci říci, nesypte popel na hlavu organizátorům, ti jen splňují poptávku. Pokud nechcete ohňostroj, je to o komunikaci, nebo anketě. Organizátoři dělají jen svou práci.

Dohady, kdo, co, proč – jaksi nejsou u mě na místě, já prostě jen fotím, občas něco napíšu, natočím a rozhodně nebudu poslouchat lidi, jak mi nadávají za něco, za co nemohu.

Navíc, i já to moc nemusím, tedy jeden rozumně organizovaný ohňostroj ano, ale ty stovky kolem také nedávám a myslím na trpící zvířata.

A třeba ten další Silvestr bude jiný? A třeba – budeme tu vůbec ještě všichni? Co nás asi čeká?

Ráda bývám pozitivní, tak snad to bude dobré, ale kdo mi to zaručí?

O našich životech rozhoduje tiknutí každé vteřiny. Víte, že když jsem z punče odjížděla, uvízla jsem v koloně policejních a záchranářských vozů? A kus od náměstí přistával vrtulník? Bojovalo se o život ČLOVĚKA! Vy mávnete rukou, dobře jim tak! Záměrně jsem nefotila, protože už na to prostě nemám.

Začínám být jako zvíře, vyhledávám tiché kouty, les, hory.. díky lidem.

Napadat, pomlouvat, ničit.. to je naše vizitka v poslední době! Víte, která témata mají největší čtenost? KRIMI! Nikoliv příběhy či divadla, knihy. To už o našich povahách hodně napovídá, že?

No, co kdybychom každý tak trochu začal od sebe zlepšovat svět?

Hezky se chovat, záměrně neubližovat, pomáhat slabším, třídit odpad, šetřit nejen energiemi, ale i vodou, papírem, dřevem.. Trošku jsme si zvykli mít všechno, všichni prý máme práva, ale jaksi zapomínáme taky na své povinnosti, slušnost, lidskost a úctu k životu.

A jak si moc závidíme, taková „krásná“ vlastnost. Jakmile někdo v něčem vyniká, nebo něco má, honem, honem ho nějak očernit, něco mu udělat, nějak mu srazit sebevědomí, že?

Víte, teď je válka na mnoha místech, není tu za bukem, ale za pár lesy ano. A teď stouply energie. Za čas nám bude chybět voda, země vysychá a my si do naší čisté spodní vody cpeme řady sajrajtů, solí, chemie…

A taky stromy nestíhají růst, co všechno my z nich potřebujeme. A některé zničí hurikán, další kůrovec… a vzácné rostliny, které mají léčivou moc, mizí… vše je už jen byznys.. prachy, many.

A naše děti? Co jim zanecháme? Bude to to důležité, nebo jen ošiřelá planina v jejich srdcích?

A vůbec .. co když to dopadne ještě hůř a za pár dní tu nebudeme?

Nikdo nevíme dne ani hodiny. Pojďme se aspoň trochu chovat třeba jako …lidé?.

Jen můj názor – nemusí se shodovat s vaším. Jsou to mé stránky!